Střet zájmů na ministerstvu práce: poradkyně ministra Juchelky ovlivňuje dotace, které sama čerpá
Poradkyně ministra práce Aleše Juchelky z hnutí ANO Alexandra Semancová má vliv na rozdělování až 17 miliard korun z evropských fondů a zároveň podniká v jejich získávání. Jako členka poradního týmu vstupuje do nastavování dotačních pravidel, účastní se jednání s Evropskou komisí a komunikuje s úředníky rozhodujícími o dotacích. Přitom je majitelkou firmy, která za provize pomáhá klientům tyto dotace získat. Zakázky přitom získala i od radnice Prahy 8, vedené hnutím ANO — a právě tato radnice ji doporučila ministrovi jako poradkyni. Krátce před nástupem na ministerstvo převedla řízení firmy na svou devatenáctiletou dceru, majitelkou ale zůstala.
Ministr Juchelka pochybení odmítá, mluví o spiknutí a tvrdí, že jde o tlak těch, kterým byly zastaveny penězovody. Experti resortu mezitím vedení ministerstva varovali: kvůli možnému střetu zájmů hrozí, že Česká republika přijde až o 100 milionů korun z evropských fondů, protože Evropská komise může odmítnout některé projekty proplatit. Úředníci navíc upozornili, že poradkyně měla i po nástupu do funkce přístup k dotačním systémům a komunikovala o projektech svých klientů. Krátce po odeslání varování skončila vrchní ředitelka sekce evropských fondů. Ministerstvo uvádí, že odešla po dohodě.
Případ otevírá jednoduchou, ale zásadní otázku: může člověk současně rozhodovat o pravidlech pro rozdělování veřejných peněz a zároveň na těchto penězích vydělávat? V politice hnutí ANO, jak se ukazuje, evidentně ano.
Zákon o neziskových organizacích: vláda neví, co chystá
O chystaném zákonu o financování neziskových organizací panuje ve vládě zvláštní zmatek. Ministr zahraničí Jan Lipavský — transkript uvádí „Macinka" — tvrdí, že zákon připravuje ministerstvo spravedlnosti. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek — v transkriptu „Tec" — ale o ničem takovém neví a odmítá, že by jeho resort na návrhu pracoval.
Zmatek přichází ve chvíli, kdy návrh vyvolává ostrou kritiku napříč společností. Podle dostupných informací má vzniknout registr subjektů se zahraničním financováním — povinně by se do něj zapisovaly nejen neziskové organizace, ale potenciálně i univerzity, vědecké instituce nebo projekty financované ze zahraničních grantů. Voliči koalice po takovém zákonu volají, opozice je ostře proti a na její straně stojí i vysoké školy a prezident Petr Pavel. Otázka zní: jak připravuje vláda zákon, o němž její vlastní ministři nemají jasno?
Babiš chce zastupovat Česko na summitu NATO místo prezidenta Pavla
V české politice se rozhořel spor o to, kdo bude reprezentovat Českou republiku na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře. Zatímco dosavadní praxe počítala s účastí prezidenta, premiér Andrej Babiš potvrdil, že chce na summit odjet osobně, spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Podle Babiše dokáže právě on s Macinkou lépe vysvětlit postoje vlády — především v otázce obranných výdajů, které prezident Petr Pavel opakovaně zpochybňuje a upozorňuje, že část položek, jež vláda do obrany započítává, NATO nemusí uznat.
Spor ale nezačal nynějším rozhodnutím. Navazuje na lednový konflikt, kdy Hrad označil Macinkovy kroky za pokus o vydírání. Macinka to odmítl, označil věc za standardní politické vyjednávání a tehdy naznačil, že pokud se vztahy s prezidentem nevyřeší, bude usilovat o to, aby Českou republiku na summitu reprezentoval premiér. Právě tento scénář se nyní začíná naplňovat. Konečné rozhodnutí o složení delegace ale zatím nepadlo. Opozice — zástupci ODS i TOP 09 — krok kritizuje a trvá na tom, že na summitu NATO má Českou republiku zastupovat prezident. Podle ústavy je za zahraniční politiku odpovědná vláda, nikoliv prezident — ale spor o to, kdo mluví za stát na nejvýznamnějších mezinárodních jednáních, zůstává otevřený.
Předsumitové turbulence CSG: spor o miliardy před vstupem na burzu
Krátce před vstupem zbrojařské skupiny CSG na burzu v Amsterdamu se rozhořel spor o miliardy korun. Minoritní akcionář Petr Kratochvíl uplatnil právo na odkup svého desetiprocentního podílu — jeden znalecký posudek jeho hodnotu odhaduje až na 34 miliard korun, jiný posudek, který si nechal vypracovat sám Kratochvíl, přitom uvádí zhruba 3 miliardy. Samotná skupina CSG tvrdí, že k uplatnění práva před vstupem na burzu nedošlo a žádná závazná cena stanovena nebyla. Rozdíl v ocenění dosahuje desítek miliard korun a případ směřuje k právnímu posouzení. Ve hře není jen obchodní transakce, ale i otázka, jak transparentně byly informace zveřejněny investorům před burzovním debutem. Příběh rychlého růstu skupiny kolem Michala Strnada dostává první viditelné trhliny.
Klaus útočí na Moravce, ČT řeší nástupnictví
Odchod Václava Moravce z České televize nabral nové pokračování. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek poprvé otevřeně potvrdil, že televize bude trvat na půlroční konkurenční doložce — Moravec tedy po dobu šesti měsíců nesmí pracovat pro konkurenční média. Vedení ČT odmítá obavy části veřejnosti, že jeho odchod souvisí s ohrožením redakční nezávislosti. Chudárek odchod označil za dobrovolný. Nejbližší nedělní politickou diskuzi moderuje Martin Řezniček, televize hodlá moderátory střídat a nový pořad plánuje spustit na podzim. První vysílání po Moravcově odchodu přesto provázely technické problémy a ČT přišla o zhruba 300 000 diváků — výsledek, který odpovídá amatérskému provedení jak technicky, tak dramaturgicky.
Do debaty vstoupil bývalý prezident Václav Klaus, který v rozhovoru pro internetovou televizi X TV označil Václava Moravce za škůdce českého národa. Výrok spojil s dlouholetým osobním sporem, jenž trvá od roku 2003. Klausova slova odsoudil Český výbor International Press Institute a označil je za nepřijatelná. Šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal prohlásil, že takové výroky do veřejné debaty nepatří. Svoboda slova nicméně neplatí jen pro média, ale i pro jejich kritiky — a ostrá kritika novinářů je stejně legitimní jako kritika politiků.
Agresivita v MHD roste: incident z Plzně jako symptom stavu společnosti
V českých městech přibývá agresivních incidentů ve veřejné dopravě. Řidiči a revizoři čelí vulgaritám, výhruškám i fyzickým útokům. Případ z Plzně ukázal, jak rychle může situace eskalovat — dvojice opilých mužů ohrožovala cestující natolik, že řidič zastavil a pokusil se je vykázat; odmítli. Podle dopravních podniků jde o dlouhodobý trend: v Praze bylo loni zaznamenáno 56 napadení revizorů, meziročně téměř o čtvrtinu více. V Brně řeší řidiči problémové cestující prakticky každý den. Agresivita roste a často souvisí s alkoholem nebo drogami, přibývá i vandalismus s milionovými škodami. Veřejný prostor přestává mít jasná pravidla a stát zasahuje až poté, co konflikt vznikne.
Rakouská ministryně Meinl-Reisinger: íránská válka je největší dárek pro Putina
Zatímco Evropa debatuje o Hormuzském průlivu, rakouská ministryně zahraničí Beate Meinl-Reisinger říká nahlas to, co ostatní diplomaté říkají jen v soukromí. Rakousko odmítlo deset žádostí o přelet spojených s íránskou válkou — s odvoláním na neutralitu. Meinl-Reisinger přitom neutrální status nepovažuje za automatickou ochranu a výměnu íránského režimu vojenskou silou zvenčí označuje za naivní přání. Největším vítězem íránské války je podle ní Vladimír Putin: sankce začínaly mít masivní dopad na ruskou ekonomiku, rostoucí ceny energií mu však přinášejí příjmy, jaké dlouho neměl.
Česká republika mezitím otevřela vzdušný prostor ozbrojených sil celkem osmi státům. Jde o dědictví systému nastaveného od roku 2001: vláda vydá roční souhlas ministerstvu obrany, které pak povolení uděluje operativně. Souhlas platí pro všech 32 členů NATO, pro státy evropské obranné agentury, včetně Gruzie, Ukrajiny nebo Srbska, a díky principu reciprocity i pro vzdálenější státy jako Austrálie, Brazílie, Egypt, Pákistán nebo Spojené arabské emiráty. Vláda schválila i podmíněný souhlas pro státy mimo seznam — jednorázové povolení na 72 hodin, pokud ministerstvo zahraničí nevznese námitky. Zatímco Rakousko odmítlo deset přeletů kvůli neutralitě, parlament se o rozsahu českého souhlasu dozví dvakrát ročně v souhrnné správě.
Joe Kent: Amerika nešla do války kvůli íránské hrozbě, ale kvůli Izraeli
Joe Kent, bývalý šéf amerického boje proti terorismu, v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem odpálil závažné tvrzení: Spojené státy nešly do války s Íránem za své zájmy, ale proto, že se Donald Trump nechal obelhát — nebo, v děsivější verzi, vydírat. Podle Kenta Spojené státy věděly, že Izrael zaútočí na Írán, a teprve jako odveta za tyto izraelské útoky mohl Írán zaútočit na americké síly. Bezprostřední hrozba tedy nepocházela od Íránu, ale od Izraele. Kent navíc narazil na zeď, když chtěl prověřit zahraniční stopu v případu vraždy Charlieho Kirka — FBI a ministerstvo spravedlnosti mu přístup k informacím odřízly. Kent rezignoval, protože podle vlastních slov už nechtěl lhát.
Lego jako zbraň: íránská propaganda v kostičkách
Válčící strany dnes nepoužívají jen rakety a bomby. Íránská státní televize nasazuje animovaná Lego videa: Lego postavička Trumpa odpálí raketu na Írán, Lego Netanyahu utíká do bunkru, Lego vojáci přijíždějí domů v rakvích překrytých americkou vlajkou. Dánský výrobce s tím nemá nic společného. Odborník na technologie vystupující pod jménem Olejník vysvětluje, proč Lego funguje: jde o univerzálně rozpoznatelný kulturní symbol, který v divákovi spustí dětské asociace dříve, než stihne kriticky myslet. Důvěrně známá estetika snižuje ostražitost publika přesně ve chvíli, kdy je doručen politický náklad — a obsah navíc proklouznout filtry sociálních sítí.
Rusko stejnou techniku použilo při náboru vojáků s logem „kostičky smutku", Čína při covidové propagandě. Bílý dům volí jiný přístup: videa ve stylu Call of Duty a Top Gun s AC/DC v pozadí. Arcibiskup z Chicaga to označil za zlevnění hodnoty lidského života, herec Ben Stiller požádal o stažení záběrů ze svého filmu. Trolling je dnes standardním nástrojem státního umění.
Bruselský summit slibuje méně byrokracie, závěrečný dokument říká opak
Evropští lídři se v únoru slavnostně zavázali ke snížení byrokracie. Konkrétní opatření měla přijít na březnovém summitu. Důvěrný návrh závěrečného dokumentu, který má k dispozici deník Welt, shrnuje přibližně takto: „Budeme se snažit někdy, nějak, někde." Přesná formulace vyzývá k ambicióznímu zjednodušování předpisů, přičemž politické cíle a vysoké standardy EU nesmí být narušeny. Šéf německého průmyslového svazu okomentoval výsledek bez okolků: místo slíbených konkrétních opatření a harmonogramů bezradný jednostránkový dokument se známými obecnými frázemi. Pikantní detail: text Evropské komise z května 1988, který říká, že snižování administrativní zátěže je signifikantní dimenzí hospodářského růstu, zní ambiciózněji než plánované závěry summitu roku 2026.
Rusko posílá ženy k psychologovi za odmítnutí mateřství
Ruské ministerstvo zdravotnictví přišlo s novým přístupem k demografické krizi: žena, která při preventivní prohlídce odpoví, že děti nechce, dostane doporučení k psychologovi. Cílem je podle hlavní specialistky ministerstva formování pozitivního vztahu k mateřství a prevence potratů. Gynekoložka Viktoria Šustovová namítá, že úkolem lékaře není přesvědčovat ani formovat postoje, ale informovat. Klinická psycholožka Olga Umanová upozorňuje, že přímé formování postojů odporuje principu neutrality a že z celého procesu jsou vyňati muži, přestože reprodukční rozhodnutí vznikají v páru. Ministerstvo zdůrazňuje, že doporučení nejsou povinná. Otázka zní: je posílání žen k psychologovi za to, že nechtějí děti, ještě péče o zdraví, nebo už státní nátlak s lékařským razítkem?
Orbán blokuje úvěr pro Ukrajinu, EU hrozí odebráním hlasovacích práv
Viktor Orbán přišel na summit Evropské rady jako muž, který dokáže zastavit celou Evropskou unii, a využívá toho naplno. Maďarský premiér zablokoval 90miliardový úvěr pro Ukrajinu, který sám schválil v prosinci — důvodem je ropovod Družba. Bruselští diplomaté to hodnotí jako Orbánovu past, do níž EU kráčela s otevřenýma očima. Pět unijních diplomatů a jeden ministr členského státu shodně říkají, že po maďarských volbách 12. dubna přijde vyúčtování. Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosenkranová otevřeně připustila nasazení článku 7 Lisabonské smlouvy — tedy odebrání Maďarsku hlasovacích práv. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dal na uzavřené schůzce jasně najevo, že budapešťské obstrukce nelze dále tolerovat; maďarský ministr Péter Szijjártó prý odcházel otřesen. Orbán přesto drží karty pevně v ruce — průzkumy mu dávají o 9 procentních bodů méně než opozičnímu Péterovi Magyárovi. Premiér Andrej Babiš k tomu dnes dodal, že do maďarských voleb to „vydržíme".
Krteček jako admirál české flotily v Perském zálivu
Týden uzavírá příběh o virálním žertu, který zaskočil kus světového internetu. Podle satirického příspěvku advokáta Petra Němce, jenž na sociálních sítích vystupuje pod účtem Jsem Suchar, vyslala Česká republika do Perského zálivu fregatu jménem Krteček. Vnitrozemská země bez moře a bez námořnictva — a rovnou fregata. Žert se šířil rychleji než jakákoli skutečná loď. Americký komentátor Don Surber tweet bez ověření převzal a použil jako ilustraci debaty o tom, kdo by mohl Spojeným státům v zálivu pomoci. Krteček se tak alespoň na papíře zařadil po bok skutečných vojenských sil.
Další zahraniční uživatelé zprávu sdíleli zcela vážně, bez náznaku ironie, a brali ji jako důkaz evropské podpory — až poté se v diskuzích začaly objevovat poznámky: „Počkejte, vždyť Česká republika nemá moře." Nato Američané začali vysvětlovat, že Česká republika je vnitrozemský stát. Rakušané se přidali, že oni by tedy také mohli poslat nějakou loď z Dunaje. Internet si kolektivně vychutnával okamžik, kdy se krutá geopolitická debata proměnila v absurdní divadlo kafkovského střihu. Krteček tak opět potvrdil, že je globální postavou — z pohádkové postavičky se stal diplomat, kosmonaut a nyní i admirál. A i kdyby jej vláda skutečně do bojů poslala, mírumilovný dětský kamarád by se do nich rozhodně nezapojil a tradičním českým švejkováním by válečné úsilí spíše pomohl rozložit.
