Ministryně financí předstoupila 15. července před poslance se zákonem o evidenci tržeb ve třetím čtení a požádala je o konečnou podporu. EET 2.0 označila za jednu z hlavních priorit vlády Andreje Babiše i za svou klíčovou prioritu v úřadu. V projevu shrnula, co nová evidence obsahuje, odpověděla na výhrady z rozpravy a vyjmenovala, kdo návrh podporuje.
Stejná pravidla pro všechny
Zákon podle ministryně neupravuje jen veřejné finance. Vyjadřuje, jaké podnikatelské prostředí chce stát vytvářet: takové, kde platí stejná pravidla pro všechny a poctiví podnikatelé nedoplácejí na ty, kdo povinnosti obcházejí. EET 2.0 má omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a narovnat podmínky podnikání.
Hlasování mělo i symbolický rozměr. Přesně sedm měsíců předtím byla jmenována Babišova vláda, která voličům slíbila, že poctivým lidem daně zvyšovat nebude, ale lépe vybere ty, které mají být podle zákona odváděny už dnes. Poctivost podle ministryně přestane být konkurenční nevýhodou.
Moderní podobu evidence ministryně představila v únoru na tiskové konferenci, kde vedle ní stáli zástupci podnikatelských svazů a komor. Návrh vznikal ve spolupráci s nimi i s odbornou veřejností. Sněmovnou prošel bez obstrukcí i druhým čtením. Debatu s opozicí ministryně ocenila jako nesouhlasnou, ale věcnou, což je proti projednávání první EET velký posun.
Žádný návrat do roku 2016
Opakovanou námitku, že se vláda vrací do roku 2016 a obnovuje původní evidenci, ministryně odmítla. EET 2.0 podle ní vychází ze zkušeností s první verzí a reaguje na to, jak se za deset let změnilo podnikání, technologie i platební návyky lidí. Z původního systému převzala to nejlepší a odstranila jeho slabiny.
Povinnost tisknout účtenky, pro mnohé symbol zbytečné administrativy, se nevrací. Výrazně se zmenšuje i rozsah údajů, které podnikatelé státu předávají: neeviduje se prodávané zboží ani zákazníci, stát dostane jen minimum nezbytné pro správu daní. Evidence se týká pouze kontaktních plateb, tedy hotovosti, platebních karet, QR kódů a podobných úhrad, při nichž se zákazník s prodávajícím setká. Převody mezi účty a platby na dálku se evidovat nebudou.
Drobní živnostníci a režim EET OFF
Zvláštní pozornost vláda věnovala nejmenším podnikatelům, kteří novou administrativu nesou citlivěji než velké firmy s armádou zaměstnanců. Systém proto nevyžaduje nové technologie ani vysoké náklady. Kdo už pokladní zařízení má, využije ho. Finanční správa navíc připravuje bezplatnou webovou aplikaci pro mobil, tablet i počítač; už její nejjednodušší verze zvládne vygenerovat QR kód k platbě.
Na žádost koaličních partnerů vznikl jako kompromis režim EET OFF. Je určen podnikatelům v prvním pásmu paušální daně s příjmy do jednoho milionu korun ročně, kteří si mohou zvolit, že tržby evidovat nebudou vůbec. Místo symbolických 100 korun měsíčně na dani z příjmů pak zaplatí o 1 400 korun víc, tedy 1 500 korun. Právě tento institut podle ministryně dokládá, že cílem není podnikatele zatěžovat, ale nastavit systém spravedlivě a administrativně únosně.
Část výnosu se vrátí gastronomii
EET 2.0 není jen nástroj proti šedé ekonomice. Část výnosu chce vláda vrátit lidem a podnikatelům. Spolu s evidencí proto klesá sazba DPH na nealkoholické nápoje podávané ve stravovacích službách na 12 procent.
Zákon zároveň stanoví jasná pravidla pro dobrovolné spropitné: až do výše 7 procent tržeb bude osvobozené od daně i od pojistných odvodů. Peníze, které hosté dávají jako poděkování za dobrou práci, tak zůstanou číšníkům, servírkám, barmanům a kuchařům. Vzrostou jim oficiální čisté příjmy, s nimiž mohou počítat třeba při žádosti o hypotéku nebo půjčku.
Úleva se týká jen zaměstnanců, ne lidí, kteří v oboru pracují na živnostenský list. Vychází z dat: v gastronomii se odehrává 90 procent veškerého spropitného a to tvoří 30 až 50 procent příjmů lidí v oboru. O úpravu požádal sám sektor.
Návrat slev a volnější benefity
Vláda současně vrací daňové úlevy, které zrušila Fialova vláda: slevu na studenta a školkovné. Uvolňuje také limity zaměstnaneckých benefitů, aby se firmy mohly o zaměstnance lépe starat. Požadovali to zaměstnanci i zaměstnavatelé, slib byl ve volebním programu a promítl se i do programového prohlášení vlády.
Zdravotní benefity jsou dnes omezené částkou zhruba 50 000 korun na zaměstnance ročně, což ministryni připadá dostatečné; málokterý zaměstnavatel podle ní dá zaměstnanci víc. V připomínkovém řízení ale zazněl požadavek strop zrušit. Kompromisem je pozměňovací návrh, který ministryně podala spolu s ministrem zdravotnictví: vybranou zdravotní péči placenou zaměstnavatelem, například preventivní onkologická, kardiologická nebo diabetologická vyšetření, si firma zahrne do daňových výdajů. Jde o takzvaný rakouský model.
Odpověď na výhrady: lhůta 48 hodin a školkovné
Ministryně reagovala i na předsedu poslaneckého klubu KDU-ČSL Jurečku, kterému se zdála krátká lhůta 48 hodin. Ta podle ní platí jen pro případy, kdy vypadne internet nebo signál, a na dodatečné odeslání dat podle dosavadních zkušeností stačí. Když se zařízení rozbije, vypadne elektřina nebo podnikatel musí přerušit činnost, počítá zákon s liberačními důvody, díky nimž se sankci vyhne. Stejně to fungovalo v předchozí EET a problémy to nedělalo.
Jurečka se vrátil také ke školkovnému. Připomínku, že ho zrušila jeho vláda, si ministryně odpustila, protože to podle ní sám poctivě přiznal. Věcně odpověděla, že poplatník s nízkými příjmy, například samoživitel, si uplatní základní slevu a slevy na děti, které mohou přejít do daňového bonusu. Duplikovat to ještě školkovným podle ní nemá smysl. Hranice mezi daňovým bonusem a sociální dávkou je křehká a stát by tím suploval sociální systém.
Finanční správa podle ministryně pracuje efektivně a rychle, a proto vláda brzy položí legislativní základ jednotnému inkasnímu místu. Finanční správa by pak vybírala i sociální pojistné a s časovým odstupem i zdravotní.
Kdo evidenci podporuje
Rozpravu v prvním i druhém čtení a na rozpočtovém výboru ministryně podle svých slov pozorně sledovala a podpoří několik pozměňovacích návrhů, včetně opozičních. Oceňuje, že EET přestala být politickým strašákem. Podle průzkumu agentury STEM ji podporuje 65 procent lidí a velká část veřejnosti ji ani nepovažuje za politické téma.
Za návrhem stojí i podnikatelské svazy. Hospodářská komora, která sdružuje přes 16 000 malých a středních firem včetně živnostníků, ho označila za krok správným směrem. Podobně se vyjádřila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů i Svaz obchodu a cestovního ruchu.
Ekonomové, NKÚ a zkušenost ze zahraničí
Z ekonomů ministryně citovala Jana Švejnara, podle něhož je princip EET úplně správný a všichni, kdo podnikají, by měli být plně v systému. Tomáš Havránek z Univerzity Karlovy dlouhodobě upozorňuje, že omezování šedé ekonomiky je legitimním cílem každého moderního státu.
Obdobné systémy dnes používá přes 20 evropských států, mimo jiné Polsko, Rakousko, Slovensko, Německo, Švédsko, Itálie a Chorvatsko. Téměř polovina zemí OECD, které vybírají DPH, ukládá podnikatelům elektronické registrační pokladny, jež předávají data daňové správě téměř v reálném čase. Česko tak podle ministryně spíš dohání ostatní.
Za nejvýstižnější popis evidence ministryně označila text, který podle ní v roce 2018 napsal do deníku Právo profesor Pavel Pafko. Evidenci v něm přirovnal k revizorovi v tramvaji: „Revizor přece nekontroluje všechny cestující proto, že by si myslel, že jedou na černo. Kontroluje je proto, že pravidla platí pro všechny stejně.“ Evidence tržeb je podle ministryně právě o stejných pravidlech, ne o nedůvěře k poctivým podnikatelům.
K podobnému závěru došel Nejvyšší kontrolní úřad, který 15. července 2024 konstatoval, že zrušením evidence přišel stát o významný nástroj daňové správy. Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa v komentáři pro web E15 připomněl, že Česko tím nepřišlo jen o miliardové příjmy, ale i o cenná data pro správu veřejných financí. Miroslav Rut ze společnosti Moore Technology CZ na webu Seznam Zprávy označil zrušení EET za promarněnou příležitost pokračovat v modernizaci daňové správy.
Až 14 miliard korun ročně
Argumenty podle ministryně nestojí jen na názorech osobností, ale i na analýzách. Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově odhaduje přínos EET 2.0 na téměř 14 miliard korun ročně, ministerstvo financí došlo ke konzervativnímu odhadu 14,4 miliardy. Metodiky se liší, obě analýzy se však shodují, že evidence výrazně posílí výběr daní a omezí šedou ekonomiku.
Během projednávání padlo 77 pozměňovacích návrhů. Ministerstvo každý posoudilo z hlediska dopadu na celý systém. Ministryně doporučila podpořit ty, které zákon věcně zlepšují nebo zpřesňují, a odmítla ty, které by narušily jeho principy nebo oslabily účinnost.
Závěr
Sněmovna zákon ve třetím čtení schválila ještě týž den: pro hlasovalo 84 koaličních poslanců, 50 opozičních bylo proti. Senát pak chtěl z evidence vyjmout bezhotovostní platby, Sněmovna ale 9. září jeho úpravy odmítla, Senát přehlasovala a potvrdila původní znění. Zákon teď míří k podpisu prezidentovi. Evidence má začít 1. ledna 2027 měsícem zkušebního provozu bez sankcí, naostro poběží od 1. února.
