Týden v české politice nabídl hned několik dějství: rozjíždějící se bitcoinovou kauzu kolem bývalého ministra spravedlnosti, pochod tisíců lidí na podporu veřejnoprávních médií, spor o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí, ale také blížící se sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Komentář se na to dívá s patřičnou ironií.
Kompetenční žaloba kvůli odmítnutí Filipa Turka
Po novoroční schůzce, na které prezident Petr Pavel odmítl jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí, se ozývá volání po kompetenční žalobě k Ústavnímu soudu. Premiér Andrej Babiš zatím deklaruje, že kvůli jednomu jménu se s prezidentem soudit nechce, a přesvědčování ponechává na Motoristech samotných. Ústavní právníci přitom shodně označují kompetenční žalobu za jedinou právní cestu, jak spor o výklad ústavy vyřešit.
Komentář si všímá toho, že prezident Pavel se vůči některým krokům předchozí Fialovy vlády neozýval ani v případech, kdy by si to ostrá ústavní polemika zasloužila. Teprve teď, kdy v čele kabinetu sedí Andrej Babiš, ožívá u prezidenta žalobnická stránka.
Bitcoinová kauza: Titz, Blažek a Daňhel obviněni
Policie v uplynulých dnech obvinila bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a brněnského advokáta Káríma Titze v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou. Stíhání se týká zneužití pravomoci a legalizace výnosů z trestné činnosti — bitcoiny, které stát přijal jako dar od programátora Tomáše Jiřikovského, podle dostupných informací pocházely z drogového tržiště na darknetu.
Tahle kauza nepadá z čistého nebe. Roky se mluvilo o tom, že na ministerstvu spravedlnosti pobíhá advokát s obchodními vazbami na ODS a že přijetí miliardového bitcoinového daru od programátora odsouzeného za provozování online tržiště s drogami nebylo standardní krok. Příběh „my všechny porazíme slušností“ a obrazu obhájců hodnot se tak rozpadá s každým dalším procesním úkonem policie.
Kasičkáři pro ČT a ČRo
Praha 5. května hostila pochod Milionu chvilek pro demokracii pod heslem „Ruce pryč od médií“. Tisíce, podle organizátorů desetitisíce lidí, vyšly ze Staroměstského náměstí směrem k budově Českého rozhlasu, aby protestovaly proti návrhu nového ministra kultury Oto Klempíře. Ten chce přesunout financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků do státního rozpočtu — s tím, že obě instituce v součtu dostanou o 1,4 miliardy korun méně než vybírají na poplatcích nyní.
Ředitelé obou médií, René Zavoral za Český rozhlas a vedení České televize, návrh odmítají s tím, že přímé financování ze státního rozpočtu je krokem zpět a otevírá média politickému tlaku. Komentář ovšem ironicky podotýká, že Babišova vláda systém poplatků neruší, ale upravuje, a že úspora 1,4 miliardy korun je v rozpočtu, který se rok co rok schodkovitě zvedá o stovky miliard, marginální položkou.
Argument o nezávislosti médií zní zvláštně z úst stejných lidí, kteří v minulých letech proti reformě financování ze státního rozpočtu nevystupovali, dokud byli ve vládě. Ten přerod je nápadný.
Sudetoněmecký sjezd v Brně
Mezi 22. a 25. květnem 2026 proběhne v rámci festivalu Meeting Brno 76. sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu — vůbec poprvé na území České republiky. Mluvčí Bernd Posselt to potvrdil bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR, navzdory výzvě spolku Svatopluk, který organizátory vyzýval k přehodnocení místa konání.
Pozvání mířilo z prostředí kolem Meeting Brno a osobností, jako je Milan Uhde. Komentář se zastavuje u toho, kdo všechno se tam objeví — a kdo bude v důsledku reprezentovat Českou republiku coby hostitele setkání spolku, který historicky usiluje o revizi pohledu na poválečné uspořádání.
Filip Turek a hnutí Duha: předžalobní výzva
Filip Turek, který se po neúspěšném pokusu o post ministra životního prostředí stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, se pustil do hnutí Duha. Veřejně mu vyčetl, že dlouholetými blokacemi výstavby vodního díla Skalička na Bečvě nese spoluodpovědnost za oběti povodní z roku 2024.
Hnutí Duha reagovalo předžalobní výzvou. Marek Výborný (KDU-ČSL), který jako ministr zemědělství v demisi Fialovy vlády řešil rekonstrukci poškozeného povodí, se přitom v debatě o blokované přehradě dlouho pohyboval ve vágních formulacích a ke kořenům problému se konkrétně nestavěl. Komentář upozorňuje, že stejné prostředí, které dnes obhajuje Green Deal a tažení proti hnědému uhlí, dlouhodobě komplikuje schvalování infrastruktury, která má Česko ochránit před povodněmi.
Konkrétně Petr Hladík (KDU-ČSL) coby exministr životního prostředí stál v čele politiky, která Green Deal zaváděla bez většího veřejného prostoru pro debatu o nákladech a dopadech. Současná vládní revize, kterou vede Igor Červený, je proto označována — z té druhé strany — buď jako pomsta, anebo jako logický návrat k debatě o tom, co si Česko v energetice ještě může dovolit.
Ironický bonus: prezident jako běžec a Praha v zóně 30
Petr Pavel se vyběhl pražskými ulicemi s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a doprovodili je atletka Kristiina Sasínek Mäki a fotbalista Kaan Kairinen. Komentář se nad tím zastavuje s otázkou, jak vypadá oficiální agenda hlavy státu v týdnu, kdy padl rozsudek nad Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, a má-li smysl, aby se prezidentský protokol přizpůsoboval ranním joggingům.
Druhá pražská kuriozita: primátor Bohuslav Svoboda (ODS) přišel s plánem na plošnou zónu 30 km/h v Praze. Komentář ji odmítá s argumentem, že v současné dopravní situaci se hlavním městem ani jinak rychleji jezdit nedá — a že je to spíš kapitulace před stavem dopravy než její řešení.
Závěr
Týden potvrdil, že politické tábory, které se ještě před lety hlásily k „obraně hodnot“, se v praxi neliší od těch, které kritizovaly. Bitcoinová kauza, demonstrace za ČT a ČRo i spor o Filipa Turka jsou tři podoby jedné a téže otázky: kdo má v Česku právo nakládat s veřejnými prostředky a kdo je za to odpovědný.
