Páteční blok ústních interpelací ve Sněmovně se proměnil v sérii ostrých výměn mezi opozicí a premiérem Andrejem Babišem. Opoziční poslanci přicházeli s konkrétními otázkami — k bydlení ministryně pro místní rozvoj, k dopisu Evropské komise ohledně dotací pro Agrofert, k podnikatelským vazbám přes fond Hartenberg, k veřejnoprávním médiím, drogové politice, kapacitám škol i hypotékám. Premiér v drtivé většině případů otázky odrazil protiútokem na minulou vládu, na média a na samotné tazatele. Sestřih ukazuje obraz vlády, která si v poslanecké lavici drží převahu i bez toho, aby na konkrétní otázky musela odpovídat věcně.
Lex Mrázová a obecní byty politiků
Úvodní interpelace se točila kolem kauzy ministryně pro místní rozvoj Mrázové, která bydlí v obecním bytě o rozloze 130 metrů čtverečních za nájem kolem 4 500 korun měsíčně. Pirátská poslankyně předložila pozměňovací návrh ke stavebnímu zákonu — takzvaný Lex Mrázová — který by uložil voleným funkcionářům uvádět v majetkovém přiznání informaci, že bydlí v obecním bytě. Cílem je transparentnost: čtenář majetkového přiznání by viděl, zda politik nečerpá nestandardní benefit, který by jinak připadl běžným občanům na pořadníku.
Premiér návrh formálně neodmítl — „nemám s tím problém“ — ale obratem otočil debatu jiným směrem. Místo bydlení by se podle něj měla zveřejňovat skutečná daňová přiznání všech politiků, ideálně deset let zpětně, aby občané věděli, odkud nově nastupující funkcionáři přišli a jaký majetek si přinesli. Sám připomněl, že v kampani kolem dluhopisů ukázal daňová přiznání za dvacet let s odvody přes 320 milionů korun. Ve druhé části odpovědi se ale linka zlomila do osobních útoků — na pirátské poslance, na obsazování ministerstva pro místní rozvoj „vykroužkovanými“ figurami předchozí vlády a na ministryni z minulého období, která prý také brala vysoký plat, řidiče a auto. Kauza paní ministryně Mrázové byla v premiérově podání postavena jako kampaň médií napojených na opozici, nikoli jako reálný problém.
V duplice doplnil, že případný byt na Malé Straně za 13 tisíc měsíčně si vyžaduje status „starousedlíka piráta“, a slíbil, že pokud opozice návrh podá oficiálně, podpoří ho — pod podmínkou, že se k němu přidá i povinnost zveřejnit kompletní daňová přiznání. Konkrétní odpověď „ano, podpoříme váš návrh“ ale ve výsledku nezazněla.
Dopis z Bruselu, Agrofert a nevyřešený střet zájmů
Druhá interpelace přišla z lavic opoziční ODS a otevřela téma, které premiéra provází řadu let. Evropská komise zaslala České republice dopis, podle kterého má země pozastavit vykazování proplácení dotací firmám spjatým s Andrejem Babišem, dokud nebude jeho střet zájmů s jistotou vyloučen. Komise požaduje právní analýzu prokazující, že nastavený svěřenský fond splňuje evropské paragrafy proti střetu zájmů. Současně Ministerstvo zemědělství oznámilo, že zemědělské dotace směřující k Agrofertu bude vyplácet dál. Hrozí tedy scénář, kdy proplacení Brusel odmítne a zaplatí to český státní rozpočet — tedy daňový poplatník.
Konkrétní otázka tazatele zněla: je právní názor Ministerstva zemědělství vyplácet dotace dál správný a kdo zaplatí účet, pokud komise rozhodne, že peníze neměly téct? Odpověď se na konkrétní otázku nikdy nedostala. Premiér odvedl debatu jinam — k odvodům Agrofertu do veřejných rozpočtů (více než 60 miliard korun za posledních dvacet let, dalších více než 100 miliard do unijního rozpočtu), k odchodu z firmy v roce 2014, k pozadí vzniku Lex Babiš a k argumentu, že kodex chování poslanců Evropského parlamentu žádný zákaz činnosti neukládá — má jen deklarativní hlášení vedlejších příjmů. Své vlastní řešení (převod akcií, nezávislá správa) označil za nadstandardní opatření, jaké v Evropské unii neudělal nikdo jiný.
Tazatel se k otázce vrátil v duplice — vždyť obálka dotace není adresovaná Agrofertu, ale zemědělcům, a kdyby peníze nešly přes spornou cestu, mohly skončit u malých a středních farmářů. I tentokrát odpověď minula otázku. Místo právního názoru přišel dlouhý výčet kauz vůdce opozičního hnutí STAN a obvinění, že vyšetřování kolem této strany se mělo dotáhnout do obvinění politické strany jako zločinecké organizace.
Symbiol, fond Hartenberg a kliniky asistované reprodukce
Nejdetailnější výměnu vyvolala interpelace k holdingu Hartenberg, který Andrej Babiš nadále ovládá prostřednictvím společnosti Synbiol. Obě firmy podnikají v sektorech, kde rozhoduje stát: veřejné rozpočty, veřejné zdravotní pojištění. Tazatelka položila tři konkrétní otázky — uznává premiér střet zájmů, jakým krokem ho vyřeší a v jakém termínu? A do té doby, jak garantuje, že se nebude podílet na rozhodováních, která firmám prospívají?
Odpověď znovu odbočila. Žádný střet zájmů premiér neuznává a strukturu fondu Synbiol–Hartenberg vysvětluje na příkladu klinik asistované reprodukce: fond vlastní síť 62 klinik po celé Evropě (Londýn, Helsinky, Barcelona, Türkiye) a o klientech rozhoduje sama žena, která se nemůže přirozeně otěhotnět — ne politik. Jako oporu uvedl, že vládní poslanec Hás z ODS — s právním vzděláním — veřejně potvrdil, že o střet zájmů v tomto případě nejde.
Druhá tazatelka z opoziční lavice na to navázala požadavkem, aby vláda zveřejnila právní posudek, který tvrzení o nepřítomnosti střetu zájmů opírá — a aby premiér konečně předložil statut svěřenského fondu, jak veřejně slíbil před nástupem do funkce. Připomněla čísla: prostřednictvím fondu Hartenberg čerpaly kliniky podle veřejně dostupných údajů z veřejného zdravotního pojištění bezmála tři miliardy korun za rok 2025. O úhradách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky — tedy resort podřízený premiérovi. Odpověď opět minula otázku a sklouzla k osobním atakům na tazatele, k privatizacím nemocnic ve Středočeském kraji za minulých vlád ODS a k bilanci dálničních staveb.
Veřejnoprávní média a poplatky
Další interpelace se týkala dvou legislativních návrhů, které podle tazatele ohrožují financování České televize a Českého rozhlasu. Návrh zákona z dílny vládního poslance Patrika Nachera má zasáhnout do běžících smluv a podle kritiků by mohl omezit rozsah sportovních přenosů, regionálního zpravodajství i populárních pořadů typu StarDance. Premiér slíbil řediteli České televize a Českého rozhlasu pracovní skupinu — ta nicméně podle tazatele vzniknout neměla.
Odpověď propojila několik linií: poplatky navýšila minulá vláda navzdory předvolebnímu slibu, soukromá rádia měla jednání s vedením Českého rozhlasu, kde jim bylo údajně řečeno, že peníze půjdou tam, kde slouží opoziční vyhraněnosti. Sedmnáct členských zemí Evropské unie financuje veřejnoprávní média jiným způsobem než poplatky. Stávající koalice vede komisi pro reformu — komise se má sejít 9. června v 8 nebo 9 hodin ráno — a chce, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat Českou televizi a Český rozhlas, na což je potřeba i hlasů opozice. Konkrétní odpovědi na rozsah a parametry nového financování v interpelaci nezazněly.
Drogová politika přesunutá z úřadu vlády
Opoziční poslankyně otevřela vážné téma: vláda bez analýzy a bez odborné konzultace přesunula agendu drogové politiky z úřadu vlády pod Ministerstvo zdravotnictví. Otázka zněla, na základě jakých dat a auditů se rozhodnutí stalo a jakou garanci dostávají organizace jako SANANIM, Drop In nebo Podané ruce, že po prvním červenci 2026 nebude jejich klientům přerušena kontinuita péče.
Premiér opřel obhajobu o zprávu OECD z roku 2023 o stavu veřejné správy v České republice. Z dokumentu citoval pasáže o tom, že velká část vládních rad neplní úlohu mezirezortní koordinace, schází se zřídka, ministři vysílají úředníky bez hlasovacího mandátu a fungování řady poradních orgánů má omezený dopad na reálné rozhodování. Přesun má proto smysl: rady vlády zůstanou pod premiérem, jen úředníci přejdou pod resort, který za výsledek nese věcnou odpovědnost. Rozpočet pro tuto oblast prý do roku 2026 navýšil o 100 milionů korun. K terénním službám doplnil, že byl prvním premiérem, který se osobně podíval do adiktologického zařízení.
V replice padla i připomínka, že sněmovna nedávno tři a půl hodiny debatovala o regulaci kratomu — látky, která už podle tvrzení v sále stála život dvaadvacetileté dívky a podle premiérova čtení je důsledkem benevolentní drogové politiky minulých let.
Kapacity základních škol
Konkrétní a méně konfrontační byla interpelace o nedostatečných kapacitách základních škol. Stovky obcí — od Mníšku pod Brdy přes Brandýs nad Labem, Tišnov, Slavkov u Brna až po Jílové u Prahy — mají připravené projekty na výstavbu nových škol, ale chybí dotační titul pro rok 2027. Investice v řádu stovek milionů korun jsou pro samosprávy nedostupné, demografie přitom potřebu jednoznačně dokládá.
Z odpovědi vyplynulo, že Ministerstvo školství dokončuje analýzu naplněnosti stávajících kapacit (přelom května a června 2026), jejíž výsledky mají sloužit jako podklad pro budoucí dotační podporu. Celkem jde o sedmnáct projektů nových škol s kapacitou 9 350 žáků a jednotkovou cenou 1,1 milionu korun na žáka. Konkrétní příslib financování na rok 2027 ale v odpovědi nezazněl. Premiér vysvětlil, že rozpočet na rok 2026 v relevantním dotačním titulu nemá žádné prostředky kvůli devadesátimiliardové díře a infrastrukturním závazkům, které podle něj zanechala předchozí vláda.
Hypotéky a předvolební slib
Závěrečná interpelace přišla z opoziční lavice s vyhraněně věcnou nabídkou: hnutí ANO mělo na plakátech slib dostupnějších, levnějších hypoték. Hypotéky ale zdražují, a vláda by se podle tazatele měla mladým rodinám omluvit za nesplnitelný slib. Úrokové sazby ovlivňuje Česká národní banka a geopolitická situace — vláda může působit jen přes veřejné finance, a tam míří směrem k vyššímu zadlužení, což centrální banku tlačí držet sazby výš.
Odpověď otázku odmítla. Volební období končí říjnem 2029, pět měsíců je málo na účtování, a kdo nese vinu za vysoké sazby, je guvernér České národní banky — bývalý poradce dnešního premiéra. Plán je jasný: dotovat hypotéky pro mladé rodiny pečující o dítě do šesti let při pořízení prvního bytu, ale nejprve musí vzniknout nabídka bytů — proto se připravuje nový stavební zákon. Inflaci na 19 procent prý vyhnala předchozí vláda, současný kabinet ji v lednu srazil. Ke konkrétnímu termínu zavedení podpory hypoték opět žádné číslo.
Závěr
Sestřih interpelací ukazuje obraz vládního lídra, kterému se daří držet politickou převahu nad opozicí bez ohledu na to, jak konkrétní otázky padají. Většina odpovědí kombinovala odmítnutí výchozího rámce otázky, protiútok na tazatele nebo bývalou vládu a zarámování problému jako součásti dlouhodobé „Antibabiš“ kampaně médií napojených na poražené strany. Konkrétní příslib na výstavbu škol, podporu hypoték, zveřejnění statutu svěřenského fondu ani odpověď na dopis Evropské komise z této hodiny nepadl. Jediným formálně otevřeným místem zůstává příslib podpořit pozměňovací návrh o transparentnosti bydlení politiků — pokud k němu bude doplněna povinnost zveřejnit kompletní daňová přiznání.
