Na zámku Nová Horka se uskutečnilo první společné zasedání české a slovenské vlády po tříleté přestávce. Bezprostředně po zasedání poskytli oba premiéři společný rozhovor, v němž se dotkli tří zásadních témat: energetické závislosti Evropy, funkčnosti Visegrádské skupiny a mezinárodní situace kolem Iránu a americké politiky.
Energetická krize a ropovod Družba
Slovenský premiér otevřel téma ruské ropy a přerušeného tranzitu. Slovensko a Maďarsko mají podle dohody právo čerpat ruskou ropu až do konce roku 2027, jenže ukrajinský prezident tranzit zastavil — a to způsobuje vážné hospodářské problémy. Kritika míří na Evropskou komisi: ta nevyvíjí dostatečný tlak na obnovení toku ropovodu Družba, přičemž by stačilo vyslat několik expertů, kteří by ověřili rozsah poškození. Česká vláda je přitom připravena poskytnout vlastní experty jako kompromisní řešení; Slovensko nabízí technické kapacity a komise hovoří o finančním krytí.
Paralelně se rozvinula diskuse o katarském zkapalnělém plynu. Připomnělo se, že v roce 2022 přiletěl do Prahy katarský emír s nabídkou exkluzivních podmínek pro odběr LNG — tehdejší premiér Petr Fiala však nabídku odmítl s poukazem na nutnost vyčkat na stanovisko Evropské unie. Emír ještě téhož dne předčasně odletěl. Německo mezitím s Katarem smlouvu uzavřelo. Nyní, kdy katarská plynová pole utrpěla poškození a výpadek kapacit se odhaduje na tři až pět let, se ukazuje, že přehlédnutá příležitost má reálné důsledky.
Fiala je v tomto kontextu hodnocen jako „totálně neschopný" — místo aby prosadil vlastní zájmy v rámci tehdy probíhajícího českého předsednictví, ustoupil tlaku EU a z předsednictví nezískal nic než fotografie a recepce.
Situaci dále komplikuje výpadek světových dodávek: energetická krize je v tomto hodnocení závažnější než tehdy, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Tisíce lidí v Indii, Indonésii a dalších zemích čekají ve frontách na pohonné hmoty. Japonsko, Austrálie a Jižní Korea přijímají bezprecedentní opatření. Komisař pro energetiku přitom veřejně přiznává obavy, že původní závislost na ruském plynu bude nahrazena závislostí na americkém LNG — přestože právě on zodpovídal za legislativu, která k tomuto stavu vedla.
Visegrádská skupina: krize a hledání nového formátu
Oba premiéři se shodují, že V4 je na mrtvém bodě — a na vině je primárně napětí mezi Polskem a Maďarskem. Zazněla konkrétní historka: na předchozím setkání V4 zazněl ze strany tehdy vládnoucí české reprezentace výslovný pokus vyprovokovat maďarského premiéra natolik, aby opustil jednací místnost — čímž by formálně rozložil skupinu.
Nynější přístup je odlišný. Existuje shoda na tom, že spolupráce musí pokračovat bez ohledu na výsledek maďarských parlamentních voleb — ať zvítězí kdokoli, V4 jako formát zůstává strategicky důležitá. Zároveň zazněl návrh rozšíření na formát V6, tedy V4 plus Německo a Rakousko. Argument je pragmatický: Německo odebírá přes ropovod Družba kazašskou ropu, takže celý středoevropský region sdílí podobné energetické zájmy. Pokud by se podařilo získat Německo na stranu prosazující zachování Družby, výrazně by se stabilizovala situace celého středoevropského regionu.
Zazněla také obhajoba středoevropského regionu vůči rétorice o dvourychlostní Evropě. Region jako celek vykazuje nízkou nezaměstnanost, nízké zadlužení a vyšší HDP — je jedním z nejperspektivnějších v celé Unii. Vůči formátu E6 (šest největších ekonomik EU), v němž středoevropské státy nemají zastoupení, zaznívá kritika: hlasy o dvourychlostní Evropě jsou nesmysly, protože region se aktivně účastní europarlamentu i Rady.
Irán, Trump a rozpad světového řádu
Slovenský premiér byl dotázán, co by Donaldu Trumpovi řekl k americko-izraelskému útoku na Írán. Odpověď přesahuje konkrétní konflikt: útoky tohoto druhu — na Venezuelu, Írán, a dříve jinde — posílají signál, že mezinárodní právo přestalo fungovat. Bezpečnostní rada OSN, mechanismus vytvořený po druhé světové válce k regulaci použití síly, ztratila praktickou autoritu. Velcí a silní si dělají, co chtějí.
Tento postoj vychází z osobní zkušenosti: slovenský premiér se s Trumpem setkal krátce po útoku na Venezuelu, přičemž ke schůzce přesto došlo — zúčastnil se jí i ministr zahraničí Rubio. Ze setkání plyne přesvědčení, že dialog s každým — Ruskem, Čínou, USA — je cennější než izolace: přináší informace a možnost ovlivnit budoucí rozhodnutí. Kritika ze strany Estonska, které odmítlo přelet svého vzdušného prostoru, je označována za falošné spojenectví.
V Maďarsku se schyluje k parlamentním volbám a plánuje se návštěva viceprezidenta JD Vance za účelem podpory předvolební kampaně. Slovenský premiér zároveň avizoval, že s vysokou pravděpodobností znovu vycestuje do USA u příležitosti oslav 250. výročí americké nezávislosti a fotbalového šampionátu — a očekává krátké setkání s Trumpem.
Závěr rozhovoru vyzněl jako výzva k dialogu: problémy nelze řešit izolací, nýbrž rozhovorem se všemi světovými stranami — a to i přes kritiku, které se tato strategie dočkává u části euroatlantického politického spektra.
