Nejnižší inflace za devět let a plnění vládního programu
Vládní program, se kterým ANO vstoupilo do voleb, není jen předvolební rétorika — každý resort ho průběžně vyhodnocuje barevným systémem: zelená znamená splněno, oranžová v plnění, červená nesplňuje. Výsledky budou zveřejňovány každé pololetí, přímo do veřejně dostupného dokumentu. Po dvou měsících ve funkci vláda vykazuje první konkrétní výsledky: v lednu 2026 dosáhla inflace nejnižší hodnoty za posledních devět let, což potvrdil Český statistický úřad. Lidem bylo vráceno 12 miliard korun formou levnější energie.
Daňový balíček připravila ministryně financí Alena Schillerová. Obsahuje návrat daňových úlev pro rodiny a studenty, zaměstnanecké benefity bez omezení výše, snížení DPH na nealkoholické nápoje a stravovací služby na 12 %, osvobození dobrovolného spropitného od daně i pojistného a další úlevy. Fialova vláda tyto úlevy zrušila nebo omezila — nová vláda je obnovuje.
Jako přímé srovnání s předchozí vládou zazní kritika, že v kabinetu premiéra Fialy nezasedal ani jeden ekonom, ministři neměli podporu premiéra a resort financí vedl Zbyněk Stanjura způsobem, který systematicky omezoval prostředky na klíčové investice. Nová zelená úspora pod někdejším ministrem Hladíkem slibovala 25 miliard korun v letošním roce — reálně přijde maximálně pět.
Zdravá generace jako investiční priorita
Argument o zadlužování příštích generací — jaký prosazoval například Miroslav Kalousek — platí jen tehdy, pokud budoucí generace vůbec bude. Pokud starší lidé nedožijí vyššího věku ve zdraví, pokud mladí budou trpět špatným duševním zdravím, pokud se zanedbá prevence a lidé přicházejí k lékaři příliš pozdě — na rakovinu, srdeční selhání, chronické nemoci — pak žádná generace ke splácení dluhů neexistuje. Proto jsou investice do nemocnic a zdravotní infrastruktury označeny za jednu z klíčových priorit mandátu.
Pražské nemocnice zaostávají za mimopražskými. V Olomouci byla otevřena nová onkologická klinika, 26. května otvírá Masarykův onkologický ústav v Brně — takzvaný žluťák — nejmodernější kliniku prevence v Evropě. Investice do těchto zařízení byly vybojovány v předchozím volebním období, nyní přinášejí výsledky. Paralelně má vládní investiční plán pokrýt dálnici do Karlových Varů, obchvat Prahy, Břeclavi a Znojma, železniční spojení Praha–letiště–Kladno a další dopravní stavby. Premisa je přímočará: investice do infrastruktury zvyšují HDP, z něhož pak pocházejí prostředky na splácení.
Macinka v USA, podpora Trumpa a válka na Ukrajině
Ministr zahraničí a vicepremiér Petr Macinka se zúčastnil jako pozorovatel setkání Trumpovy Board of Peace — Rady míru. Jeho fotografie s argentinským prezidentem Javierem Mileiem obletěly americká média, tweet samotného Trumpa byl retweetován. Česká republika je tak viditelná v diplomatickém prostoru, kde to dříve nebývalo zvykem.
Vláda Babiše podporuje prezidenta Trumpa, přestože ne každý jeho výrok je přijímán bez výhrad. Zásadní je jeden konkrétní závazek: ukončení války na Ukrajině, který Trump slíbil, ale dosud nesplnil. Česká strana toto téma sleduje s napětím — diplomatická přítomnost v blízkosti americké administrativy je vnímána jako praktičtější přínos než účast na konferencích, kde každý „se vymluví a jde domů".
Emisní povolenky: boj s trhem ovládaným spekulativním kapitálem
Na lednové schůzce Evropské rady zaznělo od Macrona, Ursuly von der Leyen i dalších: Evropa musí investovat a může si půjčit více. Zadlužení EU dosahuje zhruba 87 % HDP — české zadlužení je přibližně 44 %. Na pozadí tohoto srovnání vyzněla výzva k zastropování cen emisních povolenek (ETS 1) jako zcela legitimní nástroj ochrany průmyslu.
V rámci boje o reformu emisního trhu byl sepsán dopis adresovaný evropským lídrům. Iniciativa postupně získala nepřímou podporu od Giorgie Meloniové a Friedricha Merze — a když Merz téma veřejně pojmenoval, cena emisních povolenek klesla o odhadovaných 20 eur. Čísla jsou výmluvná: 80 % nákupů povolenek na burze jde okamžitě do dalšího přeprodeje, 63 % zisku odtéká mimo EU, a 18 % obchodů uzavírají firmy z Velké Británie, která není členem EU.
Diskuze se vede ve dvou rovinách: buď zastropovat cenu, nebo vyloučit spekulativní kapitál. Vláda zatím preferuje zastropování. ETS 1 zatížila české firmy ztrátou 159 miliard korun — částkou, která by mohla financovat desítky nemocnic nebo kilometrů dálnic. Ministr průmyslu Karel Havlíček upozorňuje, že i případné sankce EU za odmítnutí ETS 2 by byly pro Česko výhodnější než podvolení se systému v jeho nynější podobě.
Koordinace zahraniční politiky a role prezidenta
Zahraniční politika je primárně věcí vlády — to zůstává nezměněno. Vláda a ministr Macinka se koordinují, přičemž formální setkání čtyř ústavních činitelů bylo vyhodnoceno jako zbytečné: zahraniční linie si vláda vyříkává interně, s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem se stačí občasné setkání. Koordinace s prezidentem Petrem Pavlem probíhá, nicméně některé jeho kroky — zejména návštěva Kyjeva — jsou vládou vnímány spíše jako přešlapy než jako záměrná kontrapozice.
V Davosu Babiš jednal se zástupci přibližně šestnácti zemí, setkal se s německým kancléřem Friedrichem Merzem a chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem. V rámci slavkovského formátu navštívil čtyři dny v kuse bavorského premiéra a rakouského kancléře, absolvoval cestu do Paříže — vše za účelem budování koalice pro reformu energetické politiky EU. Aktivní lobbing na úrovni hlav vlád je vnímán jako smysluplnější přístup než přijímání pozic z konferenčních sálů.
Kauza Turka: precedent bez kompetenční žaloby
Vládní krize kolem jmenování ministra životního prostředí skončila kompromisem. Prezident Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka — požadavek na řešení střetu zájmů byl z vládní strany hodnocen jako neoprávněný, přesto bylo rozhodnuto situaci nezdramatizovat. Kompetenční žaloba by sice pravděpodobně dopadla příznivě, ale spor by paralyzoval vládu na další týdny. Alternativní kandidát byl jmenován, vláda je kompletní.
Otázka, zda tím prezident nastolil nebezpečný precedent — možnost blokovat jmenování ministra dle vlastní vůle — zůstává bez jednoznačné odpovědi. Vládní pozice je pragmatická: dohadování by stálo více, než by přineslo. Situaci komplikuje i mediální rám, v němž je prezident Pavel označován za šéfa opozice — vláda tuto charakterizaci přímo nepoužívá, pouze ji jako fakt konstatuje.
Prezidentské volby: žádná priorita, komunální výzva v září
Otázky na prezidentského kandidáta koaličních stran — ANO, SPD a Motoristé — jsou předčasné. Vláda se nepovažuje za opozici vůči stávajícímu prezidentovi a hledání společného kandidáta není na pořadu dne. V září čekají komunální volby a volby do Senátu — to jsou nejbližší výzvy, s těžištěm v Praze a Brně. Koalice by přivítala prezidenta, který zastupuje zájmy všech občanů, nikoli jedné politické strany — to je ale obecný princip, nikoli aktuální volební strategie.
