Téměř třetina dospělých v Česku se během posledního měsíce obrátila na umělou inteligenci kvůli duševnímu zdraví nebo emočním potížím, mezi mladými dospělými zhruba každý druhý. Na tiskové konferenci před zahájením Pražského fóra o AI a duševním zdraví vystoupili premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, Protopopová, která na ministerstvu zdravotnictví vede sekci duševního zdraví a závislostí, a dva výzkumníci. Shodli se, že AI do péče o duševní zdraví vstoupila, aniž ji tam kdokoli zavedl – lidé po ní sáhli sami – a stát teď musí dohánět, co se už děje.
Premiér: žádný chatbot nenahradí mámu, tátu ani lékaře
Fórum podle premiéra propojuje dvě mimořádně důležitá témata. Umělá inteligence už není technologie budoucnosti: lidé ji běžně používají v práci, při studiu a hledání informací, ale také ve velmi osobních životních situacích. Česko chce patřit mezi země, které ji dokážou využít, zároveň se ale musí ptát, co přinese lidem.
Jako příklad uvedl návštěvu renomovaného izraelského onkologa, který popisoval, jak AI v Izraeli zrychluje diagnostiku a léčbu a lékařům ušetří papírování, takže mají víc času na pacienty. V péči o duševní zdraví jde hlavně o to, aby se člověk dostal k pomoci včas, a u dětí to platí dvojnásob. Když se dítě svěří počítači, musí vědět, že odpověď nemusí být správná a že se může obrátit na skutečného člověka.
Babiš přidal vlastní zkušenost: když hledal data o českém zdravotnictví, umělá inteligence mu odpovědět nedokázala, zatímco Dušek z ÚZIS je měl perfektní. I AI musí informace odněkud čerpat. „Žádný chatbot nenahradí ani mámu, ani tátu, ani dobrého lékaře,“ shrnul premiér. Potřeba jsou bezpečné nástroje, ochrana soukromí a jasná pravidla a od konference čeká konkrétní návrhy, jak pomoci dětem, rodičům i zdravotníkům. Téhož dne se konal i seminář o izraelském projektu ochrany dětí v online prostředí.
Osm procent uživatelů změnilo kvůli AI předepsané léky
Zdravotnictví už umělou inteligenci využívá v diagnostice nebo ke snížení administrativy. U duševního zdraví je to ale jiné: lidé s AI mluví jako s partnerem a svěřují jí své problémy a úzkosti. Podle průzkumu přes 30 % uživatelů aspoň někdy použilo AI místo odborné péče, 13 % kvůli ní odložilo vyhledání odborné pomoci nebo ji nevyhledalo vůbec a zhruba 8 % v souvislosti s jejím používáním změnilo předepsanou medikaci.
Dobře použitá AI podle ministra Vojtěcha pomůže zorientovat se ve zdravotním systému a nasměrovat člověka tam, kam se svým problémem patří. Péči lékařů a psychoterapeutů ale nahrazovat nemá, protože to může být velmi rizikové. „Umělou inteligenci určitě nechceme zakazovat, ale chceme, aby lidem pomáhala a neohrožovala jejich zdraví,“ řekl ministr.
Ministerstvo připraví doporučení, jak s AI zacházet
Na zjištění z výzkumu chce ministerstvo zdravotnictví odpovědět doporučeními pro veřejnost i pro odborníky: jak umělou inteligenci používat při psychických potížích, jak poznat její omezení a rizikové odpovědi a kdy je nezbytné vyhledat odbornou pomoc. AI dělá chyby, takzvaně halucinuje – vyrábí informace, které nejsou pravdivé, ale tak působí. Přijímat je slepě se proto nedá.
Ministerstvo chce dopady AI na duševní zdraví sledovat průběžně a vycházet ze zkušeností uživatelů i z nových vědeckých poznatků. Technologie obecně mají na duševní zdraví i negativní dopad a mají odbornou péči doplňovat, nikoli nahrazovat. Odpovědi má přinést projekt Minds and Machines podpořený i z evropských peněz: jak lidé AI v oblasti duševního zdraví používají, co od ní očekávají, kde vznikají příležitosti a kde rizika, na která musí reagovat zdravotní i sociální systém.
Akční plán počítá s digitálními terapeutiky
Umělá inteligence už ovlivňuje, jak se vzděláváme, komunikujeme a pracujeme, a čím dál víc i to, jak se chováme ke svému zdraví a co děláme, když nám není dobře. Aktualizovaný Národní akční plán pro duševní zdraví na roky 2026 až 2030 s ní proto počítá: má celý nový cíl věnovaný vývoji a kontrole digitálních terapeutik. Velkou oblastí je prevence – aby lidé, kterým je dobře, měli podpůrné nástroje, věděli, co dělat, a uměli rozpoznat první signály, že se něco děje.
Akční plán se stále víc věnuje dětem a mladistvým, kteří v digitálním světě vyrůstají a berou ho jako běžnou realitu. „Nemůžeme čekat, že oni přijdou za námi, ale musíme taky do digitálního světa,“ řekla Protopopová. Reforma péče o duševní zdraví staví pacienta do středu systému: služby mají přijít do jeho prostředí, ne aby je musel sám hledat. Při správném, etickém a uvážlivém použití může AI zvýšit zdravotní gramotnost, zachytit rizikové signály a pomoct lidem dostat se k účinné pomoci.
Stejně tak je ale nutné zkoumat rizika: za jakých okolností a proč lidé po AI sahají a proč někteří už vyměňují odbornou pomoc za její podporu. Lidé musejí vědět, co jim AI může dát a kde jsou její limity, včetně hrozeb pro osobní údaje a vlastní identitu. A odborníci by se měli na používání AI pacientů běžně doptávat. Podle Protopopové nejde o konferenci o digitálních technologiích, ale o to, jak v digitálním prostředí zajistit kvalitní péči o duševní zdraví.
Čtvrtá revoluce v péči o duševní zdraví přišla zvenku
Petr Winkler, který se celý život zabývá výzkumem proměn a reforem systémů péče o duševní zdraví, popsal tři dosavadní revoluce. První přišla v roce 1793, kdy Philippe Pinel osvobodil pacienty z pout a prohlásil, že to nejsou vězni, ale nemocní lidé; začaly vznikat velké ústavy. Druhou byl nástup psychofarmakologie, díky níž mohli i lidé se závažným duševním onemocněním žít v komunitě. Třetí trvá posledních několik desítek let a kromě léčby zahrnuje prevenci a podporu duševního zdraví. Na prahu čtvrté stojíme teď: umělá inteligence zasahuje všechny aspekty péče.
Od předchozích se liší zásadně. Dřívější revoluce i reformy vznikaly uvnitř zdravotnictví, testovaly se, hodnotily a zaváděly až poté, co se ukázaly účinné a nákladově efektivní. Čtvrtá přišla odjinud – jako všeobecná technologie, kterou nikdo nevymyslel ani nezavedl pro péči o duševní zdraví; lidé ji prostě začali sami používat. Neznáme proto její následky, nevíme, na co si dát největší pozor, ani jak se bude vyvíjet. Reagovat je třeba včas, ne zpětně.
Technologie navíc nevstupuje do vakua. Komunitní péče se kvůli komunismu padesát let nevyvíjela a velké změny začaly až po roce 2017; prevence a podpora duševního zdraví byly víceméně neznámé. Chybějí psychiatři, dětští psychiatři i kliničtí psychologové a duševních onemocnění přibývá hlavně mezi mladými. V systému s málo dostupnou péčí, kde lidé často nedostanou pomoc, kterou chtějí, jsou změny i rizika podle Winklera daleko větší než v systému, který by fungoval ideálně. Proto je třeba zvyšovat gramotnost obyvatel, aby technologie uměli používat a ty zaplnily mezeru v psychiatrické péči.
Dvě třetiny patnáctiletých dělají s AI úkoly do školy
Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci vede 15 let českou část studie HBSC o zdraví a životním stylu dětí a školáků, která v Česku běží už 30 let. Sleduje, jak děti spí a jak se hýbou, v posledních letech ale hlavně to, jak tráví čas v digitálním prostoru. Kalman je mírně optimistický: děti s technologiemi pracují jinak, než si dospělí myslí, a hrozby rozpoznávají lépe. Problémem je propast mezi dětmi, které se do digitálního prostředí narodily a reálný a digitální svět pro ně splývají v jeden, a lidmi, kteří se o ně starají – rodiči, učiteli, trenéry nebo zákonodárci.
Letos od dubna do června sbírali výzkumníci data od více než pěti tisíc náhodně vybraných dětí ve věku 11, 13 a 15 let. Hlavní závěr: nerozhoduje celkový čas strávený s AI, ale proč a jak ji děti používají. Nejčastěji ji děti používají při plnění školních povinností – 66 % patnáctiletých ji k tomu používá alespoň jednou týdně. 40 % patnáctiletých hledá informace o fyzickém zdraví: jak se mění jejich tělo, co je kde bolí, i o sexualitě. 27 % dětí využívá AI pro zábavu, 21 % dětí ve věku 11 až 15 let se jí radí o pocitech a náladách a 16 % dospívajících si s ní alespoň jednou týdně povídá, když se cítí osaměle a hledá citovou podporu.
Čím víc emocí svěřených AI, tím víc potíží
Čím častěji dospívající používá AI pro emocionální a osobní témata, tím vyšší je výskyt psychických obtíží, roste riziko deprese a osamělosti. Častější je i šikana, kyberšikana, problematické užívání sociálních sítí a hraní počítačových her a klesá životní spokojenost. Tyto děti mají také menší podporu v rodině.
Kalman zdůraznil, že jde o souvislosti, ne o příčiny: výzkum je snímek současného stavu a neukazuje, kde problém začíná a kde končí. Dívky využívají AI pro emocionální témata častěji, zároveň jí ale méně důvěřují. Chlapci jí důvěřují mnohem víc.
Premiér: duševní zdraví dětí je priorita
První otázka novinářů mířila na to, jestli za obratem k AI nestojí nedostatek odborníků a dlouhé čekací lhůty na psychologickou pomoc a co vláda udělá pro její dostupnost. Premiér připomněl, že za první vlády hnutí ANO přišla vláda spolu s Protopopovou s reformou psychiatrické péče, pak ale přišel covid. Následující vláda podle něj v reformě nepokračovala a zrušila i struktury, které na úřadu vlády vznikly; Babiš tehdy předsedal Radě vlády pro duševní zdraví. Hned po nástupu současné vlády se podle něj začala znovu budovat centra duševního zdraví.
Ministerstvo zdravotnictví má pod sebou 19 psychiatrických nemocnic, z toho jen tři dětské, a dětských psychiatrů je jen 160. Hnutí se podle premiéra snažilo pomáhat i z opozice, například v Opařanech, a v adiktologických službách přišlo s návrhem, jak získat víc odborníků. V novém rozpočtu prosadil 300 milionů korun na metodiky prevence na základních školách, protože ohrožení duševního zdraví dětí je tam podle něj velké. Zmínil i kratom: regulace podle něj látku místo zlepšení naopak zoficiálnila, což považuje za chybu.
Linka důvěry nestíhá, vzorem má být izraelská linka 105
Babiš popsal i potíže linky důvěry: potřebovala 40 milionů, nemá kde sídlit a dostala výpověď z prostor v Bohnicích. Ze třiceti nových pracovníků jich 28 odejde, protože nápor nevydrží – o půlnoci tam podle premiéra volají děti, které „páchají sebevraždy v přímém přenosu online, řežou se“.
Řešení vidí v izraelském projektu, o kterém se téhož dne konal seminář: všechny děti v Izraeli volají s jakýmkoli problémem na linku 105 a za ní stojí celý stát s rozsáhlými strukturami. Nejde to tak rychle, ale konkrétní výsledky už podle premiéra jsou a vláda v práci bude pokračovat.
Ministr: AI je odraz doby, ne náhrada za chybějící psychiatry
Ministr Vojtěch příčinnou souvislost mezi nedostatkem odborníků a používáním AI nevidí. Lidé umělou inteligenci používají u fyzického zdraví stejně jako u duševního, bez ohledu na to, jestli je odborník nablízku. Je součástí každodenního života a lidé s ní konzultují nejrůznější problémy včetně zdravotních. Podle ministra je to odraz doby.
Reforma přesto na dostupnosti péče pracuje, a to jak u akutních služeb v nemocnicích, tak v komunitě. Síť zhruba 50 center duševního zdraví je podle Vojtěcha poměrně dobře stabilizovaná a má přibýt nejméně dalších 15. Nejde ale jen o psychiatry: dítě často nepotřebuje psychiatra, ale multidisciplinární tým, v němž jsou psychologové i sociální pracovníci, kteří pomáhají celé rodině. „Neupínejme se pouze čistě na psychiatry,“ vyzval ministr.
Ani desetkrát víc odborníků nestačí
Podle Protopopové má obrat k AI víc příčin. Nedostupnost péče k němu přispívá, lidé ale po umělé inteligenci sahají i proto, že je anonymnější, nemusejí se před ní odhalovat, je to pohodlnější a AI se sama nabízí – po každé odpovědi se zeptá, jestli ještě něco nepotřebují. Je zkrátka velmi líbivá. Tyto faktory je teprve potřeba prozkoumat, aby na ně stát mohl správně reagovat.
Kroky ke zvýšení počtu odborníků už podle ní běží, například vyšší počet školenců na jednoho školitele v dětské psychiatrii. To ale nestačí: ani desetkrát víc odborníků nepomůže bez prevence ve školách, komunitní prevence a psychosociální podpory v sociálním systému. Cílem je dát lidem dobrou podporu a posilovat odolnost populace, která postupně klesá.
Doporučení do roku 2028. Není na ně pozdě?
Doporučení pro odborníky nevzniknou až na konci projektu, ale průběžně během zhruba dvou let; projekt má skončit v roce 2028. Na námitku, jestli to není pozdě, když AI kvůli duševnímu zdraví už teď používá třetina lidí, zaznělo z pódia jasné ne. Technologii do zdravotnictví nikdo nepřivedl, vstoupila tam sama, a Česko díky úsilí lidí s politickou odpovědností patří mezi první, kdo se jí systematicky věnuje a přichází s doporučeními. Tématu se věnuje i Americká psychologická asociace a další organizace. Doporučení se navíc budou měnit spolu s technologií, jejím používáním, zkušenostmi a důkazy.
Chatbot slíbí hlídat relaps. Jestli to funguje, nikdo neví
Odborníci na poskytovatele AI působí i na celosvětové úrovni, zvlášť po zveřejněných případech sebevražd. Prozkoumáno ale zdaleka není všechno. Když člověk napíše ChatGPT, že má závažné duševní onemocnění typu psychózy, a požádá ho, aby hlídal známky relapsu a pravidelně mu kladl otázky, chatbot ochotně souhlasí. Jestli to funguje a jak, ale nikdo neví – technologii do péče nezavedli odborníci.
Závěr
Umělá inteligence v péči o duševní zdraví už je a zakázat ji nikdo nechce. Vláda a ministerstvo zdravotnictví chtějí během dvou let zjistit, proč lidé dávají chatbotu přednost před odborníkem, a dát veřejnosti i lékařům doporučení, kde má AI své místo a kdy je čas obrátit se na člověka. Data o dětech přitom ukazují, že nejvíc ohrožení jsou ti, kdo si s AI povídají o svých pocitech a mají menší oporu v rodině. Souběžně chce stát rozšířit síť center duševního zdraví a podle izraelského vzoru vybudovat linku, na kterou se děti mohou obrátit s jakýmkoli problémem.
