Adam Šejna, zakladatel projektu Restart Česko a konzervativní influencer, se ve druhém rozhovoru pro kanál Zákony bohatství vrátil k tématům, která ho osobně zasahují. V téměř hodinovém živém streamu s diváckými otázkami otevřel čtyři okruhy: cílenou online kampaň vedenou proti jeho osobě, vnímání Green Dealu a klimatické politiky mladou generací, debatu o genderové ideologii a sportu a otázky kolem politického spektra, komunismu a nacismu v současném kontextu.
Systematická kampaň: pokus o zničení jména namísto přímého útoku
Po demonstraci, kde byl Šejna pronásledován skupinou aktivistů, se strategie odpůrců změnila. Přímé útoky a upozorňování na jeho osobu se ukázaly jako kontraproduktivní – jméno rostlo. Nový přístup cílí na zesměšňování: upravené fotografie, vytržené záběry ze streamů a editovaná videa šířená skupinou, v níž Šejna identifikuje mladé starostovce a s nimi spřízněné účty.
Šejna to čte jako potvrzení účinnosti vlastní práce: odpůrci by se jím nezabývali, kdyby nebyl efektivní. V jeho pohledu bourá představu, že mladí lidé jsou pasivní a nezajímají se o politiku, a zároveň ukazuje, že existuje alternativa k hegemonnímu narativu. Pronásledování maskovaní za Filipa Turka na demonstraci chvilkařů, kde je s kamarádem zdravili i aktivisté opačného tábora, Šejna komentuje s humorem jako doklad toho, že mnohé nálepky jsou zcela prázdné.
Za klíčový mechanismus nenávistných kampaní považuje Šejna ztrátu váhy pojmů. Slova jako nacista, fašista, rasista nebo dezolát se podle něj používají tak inflačně, že přestávají nést skutečný obsah. Lidé, kteří bojují za svobodu slova, jsou označováni týmiž slovy jako ti, kteří historicky svobodu potlačovali. Šejna považuje za paradox, že ti, kdo se ho snaží umlčet, praktikují přesně ty techniky, které sami verbálně odsuzují.
Green Deal jako generační propaganda: mladí vyrůstají v systému, který nepřipouští alternativu
Klimatická politika v podobě Green Dealu se podle Šejny dostala k mladé generaci jedinou cestou: jako nezpochybnitelný axiom. Majorita jeho vrstevníků ji přijímá ne proto, že by kriticky zhodnotila dostupné argumenty, ale proto, že od školního věku nevnímala žádnou alternativu. Green Deal je v jejich optice prostě jediné správné řešení klimatického problému – a ten, kdo ho zpochybňuje, je automaticky podezřelý.
Šejna přirovnává mechanismus tohoto procesu ke komunistické propagandě po roce 1948: nejúčinnější je začít u dětí, protože dospělí, kteří pamatují svobodný stát, mají vlastní referenční rámec. Děti ho nemají a vychovají pak vlastní děti ve stejném přesvědčení. Výsledkem je generace, která bude za dvacet třicet let zpětně označena za zmanipulovanou – podobně jako dnes hodnotíme výchovu za komunismu –, ale v době, kdy manipulace probíhá, si ji není schopna rozpoznat.
Šejna přitom nechce říci, že klimatický problém neexistuje: jde mu o to, že zvolené řešení – závislost na bruselských nařízeních, odchod od jaderné energetiky, sankční tlak namísto energetické soběstačnosti – se jeví jako špatně zvolená cesta. Jako příklad uvádí Německo, kde se vedoucí politici teprve nyní distancují od dekád zelené politiky a označují ji za chybu. V České republice je tato lobby teprve v rozběhu, a sekundární dopady přijdou se zpožděním.
Pro obnovu české ekonomické kondice navrhuje Šejna obnovení energetických dohod s Ruskem (třetí sankční balíček Rusku neublíží, ale nám ano), přísné střežení hranic, masivní investice do jaderné energetiky a odmítnutí projektu Spojených států evropských, který by sloučil kulturně nesourodé národy do jednoho celku. Česká republika, Polsko a Albánie mají navzájem natolik odlišné hodnotové systémy, že jejich politická fúze by podle Šejny vedla k chaosu.
LGBT ve sportu, potraty a vztah k ženám: kde Šejna vidí hranici
V otázce transgender atletů ve ženských sportech Šejna zaujímá jednoznačný postoj: biologický muž, který má od přírody jinou stavbu těla, větší svalovou hmotu a vyšší fyzickou odolnost, nemá v ženských soutěžích co pohledávat. Jako příklad uvádí případ olympijského plavce, který porážel každou ženskou konkurentku – zcela demotivující signál pro sportovkyně, které se snaží dosáhnout čistě ženské výkonnostní úrovně. Trumpovo opatření zakazující mužům startovat v ženských sportech Šejna explicitně chválí.
V tématu potratů Šejna opakovaně zdůrazňuje, že není pro legislativní zákaz – v sekulárním státě, jakým Česká republika je, to považuje za politicky neprůchodné. Žádá ale změnu propagandy: místo sdělení „dítě je přítěž, zaměř se na kariéru" by společnost měla říkat, že potrat je špatná volba v případech, kdy ke vzniku dítěte vedla dobrovolná nezodpovědnost. Alternativou k potratu je podle Šejny adopce: existence v dětském domově je lepší než neexistovat vůbec.
Na dotaz, zda je rasista nebo homofob, Šejna odpovídá rozlišením. Rasismem rozumí přesvědčení o nadřazenosti jedné rasy – to odmítá. Naopak tvrdí, že bílá rasa je v současném západním diskurzu systematicky shazována, a brání právo být na své kořeny hrdý. U homosexuality říká, že proti gay a lesbické komunitě nic nemá; jeho výhrady míří vůči těm, kdo zpochybňují biologickou realitu pohlaví nebo tuto ideologii vnucují dětem.
Komunismus, nacismus a inflace politických nálepek
V reakci na diváky, kteří upozorňují, že slovo fašismus se začalo masivně používat až s vypuknutím války na Ukrajině, Šejna rozvíjí tezi o levicové příslušnosti obou totalitních ideologií 20. století. Nacismus označuje za levicový projekt: Hitlerova NSDAP pravidelně kritizovala kapitalismus, prosazovala státní regulaci ekonomiky a slovo „socialistický" měla přímo v názvu. Komunismus i nacismus Šejna řadí pod levicové extrémy.
Dnešní radikální levice se podle Šejny přibližuje komunismu tím, jak prosazuje vyšší zdanění, redistribuci a státní regulaci bydlení – opatření, která připomínají komunistické hospodářství. Zároveň nálepkou „extrémní pravice" označuje ty, kdo její vlastní ideologické dědictví zrcadlí: fašismus a nacismus. Šejna považuje tuto záměnu za vědomou strategii, nikoli nedorozumění.
Pokud jde o paneláky a komunistické dědictví infrastruktury, Šejna odmítá argument, že komunismus přinesl dobrá bydlení a nemocnice. Paneláky vznikaly proto, aby architektonicky zničily historická česká města, ne z péče o občany – a přetrvávají jen proto, že bourání a výstavba nová jsou finančně mimo dosah státu. Nemocnice postavené za komunismu financoval majetek, který byl komunisty násilně odebrán. Výsledný argument „žijeme v panelácích, které komunisti postavili" Šejna označuje za logicky neplatný.
Politické preference a projekt Restart Česko
Šejna vysvětluje, proč kope za Motoristy, ačkoli v této straně není zapsaným členem: sdílejí jeho hodnoty v klimatické, rodinné i zahraniční politice a mají reálnou sílu – tři nebo čtyři ministerská křesla umožňují konkrétní vliv. Stranu PRO má rád, ale považuje ji za příliš malou na samostatnou relevanci bez koalice s SPD. SPD označuje za populistické levičáky, s nimiž se dokáže shodnout nanejvýš v postoji k ilegální migraci.
Restart Česko Šejna prezentuje jako projekt, který ukázal mladým lidem, že konzervativní nebo kritické hlasy existují i v jejich generaci. Plánuje rozšiřovat činnost: pravidelné streamy na XTV, veřejná setkání s fanoušky a týmové projekty ve spolupráci s Františkem Kubáskem a Jakubem Svobodou.
