Poslanecká sněmovna projednala na 14. schůzi tři výrazné body: vládní novelu zákona o spotřebitelském úvěru zavádějící stropy RPSN proti lichvářským půjčkám, ratifikaci přeshraniční smlouvy se Slovenskem o záchranné službě a vystoupení ministra životního prostředí Igora Červeného s třemi prioritami vlády v jednáních o emisních povolenkách ETS.
Novela proti lichvě: strop RPSN a přikázání výboru
Sněmovna pokračovala v přerušené obecné rozpravě k vládnímu návrhu novely zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (sněmovní tisk 145). Návrh předložila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Šillerová, zpravodajem byl poslanec Vladimír Pikora. Novela transponuje evropskou směrnici a zavádí mimo jiné cenové stropy nebankovních půjček — pro úvěry nad 20 000 Kč se splatností delší než jeden rok se navrhuje strop RPSN ve výši 48 %. Pro úvěry do 20 000 Kč s kratší splatností zákon omezuje maximální přeplatek jistinou.
V rozpravě zazněly jak argumenty pro, tak obavy z možných negativních dopadů. Část poslanců varovala, že příliš přísné stropy mohou část klientů vytlačit mimo regulovaný trh do šedé zóny — jako příklad bylo uváděno Slovensko, kde po zavedení podobné regulace v roce 2016 výrazně klesl počet nebankovních poskytovatelů a až 37 % domácností mělo problémy dosáhnout na legální úvěr. Naopak zastánci novely poukazovali na praxi, kdy RPSN u některých internetových půjček dosahuje ročně tisíců procent, přičemž splátka půjčky 20 000 Kč může činit 8 000 Kč měsíčně.
Ministryně Šillerová zdůraznila, že navrhovaná výše stropů patří k těm liberálnějším v evropském srovnání a vychází z ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Avizovala podrobnou technickou debatu na půdě rozpočtového výboru. Po ukončení obecné rozpravy sněmovna hlasováním č. 162 jednomyslně (přihlášeno 134, pro 134) přikázala návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Hlasováním č. 163 (přihlášeno 134, pro 82, proti 34) pak schválila zkrácení lhůty pro projednání o 30 dní.
Jednomyslná ratifikace smlouvy se Slovenskem o záchranné službě
Sněmovna ve druhém čtení projednala vládní návrh na souhlas s ratifikací rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, podepsané v Praze dne 4. června 2025 (sněmovní tisk 3). Smlouvu představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Smlouva navazuje na analogické dohody s Německem a Rakouskem a vytváří právní rámec pro přeshraniční výjezdy záchranných vozidel v situacích, kdy domácí záchranná služba nemůže zasáhnout v zákonné lhůtě. Na české straně se smlouva dotýká Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje, na slovenské straně krajů Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského. Zahrnuje jak pozemní, tak leteckou záchrannou službu, a umožní překračování hranic bez dosavadních administrativních překážek, včetně použití výstražných světel.
Zahraniční výbor i výbor pro zdravotnictví projednaly návrh 18. února 2026 s doporučením ke schválení. V rozpravě panovala shoda napříč politickým spektrem — vystoupili mj. bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, poslanec Štěpán Slovák a poslanec Jan Lipavský. Všichni vyzývali ke schválení smlouvy a zároveň jako další krok apelovali na sjednání obdobné dohody s Polskem. Sněmovna poté hlasováním č. 167 vyslovila souhlas s ratifikací (přihlášeno 126 poslanců, pro 105, proti nikdo).
Tři priority vlády pro ETS: snížení cen, benchmarking a odložení ETS2
V bloku ústních interpelací vystoupil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) s odpovědí na interpelace poslance Petra Hladíka a poslankyně Andrany Chochylové ve věci emisních povolenek ETS2. Červený shrnul tři konkrétní vyjednávací priority, s nimiž česká vláda působí v Bruselu.
Jako první prioritu označil snížení ceny emisní povolenky ETS1 na původně plánovanou hladinu — Červený připomněl, že zatímco studie předpokládaly cenu 28–35 € za povolenku, reálná tržní cena v únoru 2026 dosahovala 92 €, v době projednávání klesla na přibližně 62 € v důsledku politického tlaku. Druhou prioritou je zavedení sektorového benchmarkingu pro těžká a energeticky náročná odvětví tak, aby bezplatné povolenky odrážely skutečnou technologickou náročnost jejich dekarbonizace. Třetí prioritou je odložení startu systému ETS2 — rozšíření povolenek na dopravu a vytápění budov — z plánovaného roku 2027 na rok 2030, kdy by podle Červeného měla být ustavena racionálnější Evropská komise.
Ministr dále uvedl, že vyjednávání v Bruselu vedou společně premiér, vicepremiér, on sám i vládní zmocněnec, přičemž ta vyjednávání se zúčastní i náměstek Smrš. Poukázal na fakt, že Evropská unie produkuje pouze 5,6 % světových emisí CO2 způsobených lidskou činností, a zpochybnil logiku, podle níž likvidace evropského průmyslu přispěje k záchraně klimatu.
