Karlovarská termální voda jako jedinečná infuze minerálů z hloubky dvou kilometrů, syndrom vyhoření jako důsledek odtržení člověka od přirozeného rytmu a holistická medicína vracející se k antickému Eskulapionu z Epidauru. Lázeňská lékařka s padesátiletou praxí a vědec zkoumající vztah těla a psychiky popisují, proč jednorázové pití u pramene měřitelně přenastavuje nervový systém a co se stane, když se pitná kúra zkombinuje s pravidelnou rychlou chůzí.
Syndrom vyhoření jako důsledek přetížení a ztracené rovnováhy
Člověk se tisíce let vyvíjel v souladu s přírodou, ale za posledních sto let se životní styl naprosto změnil. Z evolučního pohledu drží zdraví trojnožka výživa, pohyb a psychika — pokud je vše vyrovnané, je organismus v rovnováze. Současná společnost ale často vynucuje vysoký psychický výkon za cenu nedostatečné regenerace. Vyhoření začíná typicky entuziasmem, snahou pracovat na sto deset procent. Bez dostatečného regeneračního potenciálu ale začne převažovat dlouhodobá zátěž, která překračuje fyziologickou adaptační hladinu organismu. V těle se snižují celkové energetické rezervy a postižený přestává být schopen odpočívat — únava je psychická i fyzická a přidávají se další psychoemocionální obtíže.
Návrat k antickému odkazu — holistická centra zdraví
Čtyři sta let před naším letopočtem vzniklo v řeckém Epidauru takzvané eskulapion — holistické centrum, kde struktura procedur tvořila dokonalou celostní medicínu. Zahrnovala psychickou složku (zpěv, divadlo, hudba), fyzickou složku i sociální rozměr a vedle toho regenerační, rekondiční a léčebné procedury. Po dvou tisících letech se současné snahy o holistická centra zdraví vracejí k témuž antickému odkazu. Žít dlouho a kvalitně podle této perspektivy nevyžaduje exotické technologie, ale vrátit se k tomu nejprostšímu kolem nás — k vodě, k dechu, k přírodě, k rytmu, který nediktuje hodinková mechanika, ale tělo a den.
Karlovarská termální voda jako unikátní infuze minerálů
Karlovarská terma vystupuje ze země v teplotě sedmdesáti tří stupňů, dvě tisíce litrů za minutu, s obsahem prakticky celé Mendělejevovy tabulky. Není to voda v běžném smyslu, ale sloučenina, jakou jinde na světě nelze najít — prvenství spočívá jak v kvalitě, tak v kvantitě. Vřídlo je v jádru dýchající vulkán z hloubky dvou kilometrů, tlačený ještě hlouběji z magmatických krbů; na jeden litr vody připadají dva litry plynu. Geologicky se mísí tři zdroje: nejstarší voda spadla jako déšť před desetitisíci lety a Ohárským riftem se dostala do hloubky, kde se obohatila o silicium, křemík, vápník a hořčík. K ní se připojuje nejmladší voda — déšť spadlý ve Slavkovských lesích před třemi až čtyřmi lety. Praxe delší než půl století i porovnání s knihami doktora Davida Bechera tři sta let starými potvrzuje, že složení vody se za staletí nezměnilo.
Kvantové jevy ve vodě a chování vodíkových iontů
Vedle biochemického a chemického složení existuje u vody také rovina, kterou popisuje současná kvantová fyzika. V té vodě jsou kvantové jevy — především vodíkové ionty se chovají z pohledu tradiční chemie absurdně: dokážou přestupovat přes bariéry, které jsou pro ně formálně neprostupné, tím, že se z materiálního kationtu mění na vlnové záření, projdou přes bariéru a opět se vracejí k podobě iontu. Kvantové jevy ve vodě ovlivňují v organismu proteiny, membrány a průchod sodíku, draslíku a vápníku iontovými kanály. Voda v těle se chová poněkud jinak než voda, kterou pijeme, a současná medicína si s tímto rozměrem zatím přesně neví rady.
Tvar molekuly a živá voda v každé buňce
Když se řekne voda, vybaví se H2O. Molekula má ale tvar jehlanu s trojúhelníkovou základnou — tři vrcholy obsazují dva vodíky a kyslík, a voda je ve stálém pohybu, neustále víří a nikdy není v klidu. Volné vazby tvoří prostor, do něhož pikosekundovou rychlostí vstupují minerály z přijaté potravy a nápojů. Příklad zinku ze sloučenin v termální vodě: zinek je klíčový pro tvorbu inzulinu ve slinivce břišní. Hydrouhličitan z karlovarské vody navíc alkalizuje vnitřní prostředí. Slinivka denně vyrábí litr a půl šťávy, která neutralizuje kyselý žaludeční obsah, a teplá termální voda — která se chová jako mimořádné rozpouštědlo — pomáhá tento proces. Voda u pramene, jonizovaná a živá díky obsaženým plynům, je díky tomu rychlá natolik, že se dostane i do míst, kam tekoucí voda nepronikne.
Měřitelný efekt pitné kúry na nervový systém
Když v roce 2019 přestali do lázní jezdit klienti kvůli covidu, vznikla zjednodušená výzkumná studie sledující efekt pitné kúry na neurovegetativní systém. Tento evolučně velmi starý systém souvisí s centrální nervovou soustavou — vegetativní centra ve středním mozku korespondují s mozkovou kůrou, v prodloužené míše a retikulární formaci sídlí centra základních životních funkcí. Metoda spektrální analýzy variability srdeční frekvence umožňuje měřit reaktivitu tohoto systému na různé podněty. Třicet minut po absolvování pitné kúry se reaktivita výrazně změnila — laicky řečeno se zvýšila celková energie v organismu, posílila se aktivita sympatiku i parasympatiku, který má vztah k regeneraci. Změna se dá kvantifikovat a souvisí s hydrogenuhličitanovými ionty a obsahem oxidu uhličitého ve vodě. Navazující diplomová studie srovnávala stejné podmínky s vodou stočenou do PET lahví: tam byl efekt minimální. Jednorázové pití u pramene má pravděpodobně vyšší efekt než pití balené vody doma.
Akce Piju prameny — voda kombinovaná s chůzí
Lázeňství je vždy kombinace různých vlivů. Z této perspektivy vznikla ve spolupráci s karlovarským infocentrem akce Piju prameny, právě probíhá čtvrtý ročník. Karlovarští obyvatelé, kteří v běžném životě chodí do práce, absolvují v únoru lékařské vyšetření kardiovaskulárního systému — krevní tlak, srdeční frekvenci, subjektivní hodnocení — a šestiminutový test chůze měřený chytrými hodinkami. Podle něj se nastavuje doporučená intenzita rychlé chůze: třicet minut denně. Celý březen pak účastníci pijí přidělené prameny ideálně jedenadvacet dnů za sebou a poté znovu projdou kontrolou. Po třech týdnech se skupina (dnes zhruba dvě stě padesát lidí) v testu chůze výrazně zlepšila — někteří ušli o sedmdesát až sto metrů více, ale tepová frekvence zůstala stejná nebo dokonce klesla. Pozitivní změny se ukázaly i v krevním tlaku, klidové srdeční frekvenci a subjektivních dotaznících. Účastníci popisují pocit zpevnění a zkvalitnění, zvýšený tlak se u nikoho neobjevil. Vedlejším efektem je nová komunita lidí, kteří se na kolonádě poznávají a místo do hospody chodí na vodu.
Závěr
Rozhovor vrací pozornost k tomu, co je kolem nás zdánlivě obyčejné — voda u pramene, denní chůze, rytmus dne. Karlovarská terma podle balneoložky a vědce kombinuje biochemii minerálů s kvantovými vlastnostmi vody a měřitelně ovlivňuje nervový systém. Skutečné zdraví podle tohoto pohledu nevzniká ve farmakologii, ale v souladu těla, pohybu a psychiky — v té trojnožce, kterou znala už antická medicína.
