Americký prezident Donald Trump míří do Pekingu na summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Cestu doprovází nezvyklá vlna kritiky z prostředí, které jinak Trumpa podporuje — moderátorka Fox News Laura Ingramová veřejně vystoupila proti údajné dohodě, která by Číně umožnila stavět továrny na americké půdě. Trumpa do Číny doprovází nejvyšší patro amerického byznysu: šéf Applu Tim Cook, Elon Musk, vedení Blackstone, BlackRock, Visa a Boeingu. Z pohledu hosta této epizody, ekonoma Stephena Hankeho z Johns Hopkins University, vstupuje Trump do jednání oslabený — v rukou má méně pák, než si veřejnost představuje, a Čína v této partii drží klíčové karty.
Trump letí do Pekingu pod tlakem trhů i vlastní základny
Cesta do Číny přichází uprostřed obchodní války, kterou Trump sám rozjel kolem zavedením prvního a druhého kola cel. Americký soud první sadu desetiprocentních cel zrušil jako nezákonnou. Trump nicméně směřuje do Pekingu s plánem dojednat dohodu, podle níž by čínské firmy mohly investovat až bilion dolarů v americké ekonomice a stavět továrny přímo ve Spojených státech. Právě tato část plánu narazila na nečekaný odpor uvnitř konzervativního mediálního tábora.
Moderátorka Fox News Laura Ingramová na sociální síti X otevřeně varovala, že dávat Komunistické straně Číny přístup k americkým firmám, technologickým společnostem a nemovitostem není cesta, kterou by si její diváci přáli. Podle ní jde Trump proti radám vlastních poradců. Mezi částí MAGA základny tato kritika rezonuje — vnímání Číny jako geopolitického rivala se za poslední dekádu stalo jedním z pilířů konzervativní zahraniční politiky a otevření americké půdy čínským investorům s tímto narativem ostře koliduje.
Vyčerpaná munice a vzácné zeminy jako čínská páka
Druhým důvodem, proč Trump přijíždí do Pekingu z pozice slabšího partnera, je stav amerických strategických zásob. Spojené státy v posledních letech masivně dodávaly munici a zbraně na Ukrajinu a do dalších konfliktů a vlastní arzenál je proto výrazně vyčerpaný. K jeho doplnění americké zbrojní firmy potřebují především vzácné zeminy — strategické suroviny, jejichž zpracování celosvětově dominuje Čína. Bez čínských dodávek by americká obnova zásob trvala roky.
Tato realita podle hosta epizody vysvětluje, proč Trump jede do Pekingu obklopen byznysovou elitou a ne pod hrozbou nových sankcí. Před několika týdny sice Bílý dům uvalil sankce na menší čínské ropné rafinérie, Čína v reakci aktivovala blokační statut z roku 2021, který nikdy předtím nepoužila, a uložila čínským firmám a jednotlivcům ignorovat americké sankce. Žádné další významné sankční kolo ze strany Washingtonu nenásledovalo. Trump tak nepřichází jako hegemon diktující podmínky — podle hostovy interpretace přichází jako klient, který si jde pro úlevu.
BRICS pod čínským vedením opouští dolar
Pozadím celé cesty je posun globální finanční architektury. Skupina BRICS v čele s Čínou už několik měsíců systematicky snižuje držbu amerických státních dluhopisů, nakupuje zlato pro krytí vlastních měn a buduje paralelní platební infrastrukturu mimo americký dolar. Podle hostových slov je svět v procesu, kdy se dolaru postupně zbavuje role hlavní rezervní měny — a Spojené státy zatím nenabídly alternativní vyprávění, které by tento trend zastavilo.
Konkrétní data tuto interpretaci podporují. Podle čerstvého žebříčku publikovaného před dvěma týdny se Čína posunula v indexu konkurenceschopnosti mezi sedm nejsilnějších ekonomik světa, zatímco Spojené státy v žebříčku padají. Čína paralelně rozšiřuje obchodní vazby s africkými zeměmi a státy globálního jihu. Pokud bude tento trend pokračovat, ztratí Washington nejen ekonomický náskok, ale i možnost uvalovat sankce s globálním dopadem — sankce funguje pouze tehdy, pokud je dolar páteří mezinárodních plateb.
Americký dluhopisový trh signalizuje krizi
Třetí rovinou, která Trumpa do Pekingu pohání, je stav amerického dluhopisového trhu. Třicetiletý dluhopis zaznamenává prudký růst výnosu, desetiletý — klíčový pro úročení hypoték a kreditních karet — se přes noc zvedl z 3,4 % na výrazně vyšší hodnoty. Tomu odpovídá pokles cen dluhopisů, což znamená, že velcí věřitelé Spojených států (včetně Číny) drží papíry, jejichž tržní hodnota klesá. Pokud by se rozprodej zrychlil, ocitla by se federální vláda pod tlakem refinancovat dluh za podstatně vyšších úroků — což by podle hosta mohlo přerůst v krizi, vedle níž by finanční krize z roku 2008 vypadala jako epizoda.
Akciový trh se přitom pohybuje opačným směrem — americké burzy si dál připisují zisky a investoři zaměření na umělou inteligenci hovoří o nové éře růstu. Podle hostovy interpretace jde ale o klasickou bublinu, živenou expanzivní měnovou politikou a hromaděním kapitálu v úzkém okruhu technologických firem. Inflace zůstává v USA na 3,8 % a Federální rezervní systém zatím nezvolil jednoznačný směr. Historická data podle hosta ukazují, že bubliny zpravidla praskají v okamžiku, kdy centrální banka začne měnovou politiku přitvrzovat — a právě k tomuto bodu se Fed blíží.
Co je v sázce v Pekingu
Cesta do Číny tak není rutinní bilaterální schůzkou, ale podle hosta epizody nejdůležitější cestou Trumpova druhého funkčního období. V sázce není jen jedna obchodní dohoda nebo otázka tarifů, ale role amerického dolaru v globálním systému, schopnost Spojených států uvalovat sankce, doplnění strategických zásob vzácných zemin a celkové postavení USA v multipolárním světě, který se za poslední dvě dekády proměnil k nepoznání.
Skutečnost, že Trump letí do Pekingu obklopen vrcholnými řediteli amerických technologických a finančních korporací, signalizuje, že americký byznys čínský trh nechce ztratit — bez ohledu na to, co o Číně Washington oficiálně říká. Otázkou nadcházejících dnů zůstává, zda Trump v Pekingu dohodne podmínky, které mu doma vysvětlí jako vítězství, nebo zda se vrátí s dohodou, kterou bude kritická část jeho vlastní základny — včetně moderátorů Fox News — vnímat jako kapitulaci.
