Donald Trump přistál 13. května 2026 v Pekingu na dvoudenní státní návštěvě – poprvé vstoupil úřadující americký prezident na čínskou půdu od roku 2017. Čínský protokol delegaci přivítal s velkou okázalostí: červený koberec, čínský viceprezident Han Zheng na přivítání, tři stovky dětí mávajících americkými a čínskými vlajkami. Přihlížející davy se shromáždily před hotelem, kolem konvoje stáli lidé v hustých řadách. Trump po cestě z letiště zastavil motorcádu a zamával přihlížejícím.
Srovnání s předchozí návštěvou amerického prezidenta bylo výrazné. Barack Obama byl při přistání v Hangzhou v roce 2016 nucen opustit Air Force One zadním východem, protože čínská strana nepřistavila standardní schodiště. Trump naopak obdržel plný diplomatický protokol. Elon Musk cestoval na palubě Air Force One, spolu s rozsáhlou delegací technologických a obchodních šéfů.
Operace Maduro jako signál před summitem
Bezprostředně před summitem provedla americká armáda operaci ve Venezuele, při níž byl prezident Nicolás Maduro zadržen. Načasování bylo záměrné: druhý a třetí muž Si Ťin-pchingova vedení se tehdy nacházeli ve Venezuele a celou akci sledovali přímo na místě. Venezuela prodávala 70 procent své ropy Číně a fungovala fakticky jako čínský satelitní stát v americké polokouli. Při operaci byla zničena čínská bezpečnostní technika v hodnotě miliard dolarů, která Madura chránila. Maduro byl následně převlečen do tepláků Nike, přelétnut nad Sochou svobody a předveden centrem New Yorku k soudnímu líčení.
Komentář hodnotí celou akci jako diplomaticky závažnější signál Číně než cokoliv, co se v té době odehrávalo v Íránu. Ministr zahraničí Marco Rubio nastoupil do letadla směřujícího do Pekingu ve stejném modelu tepláků, jaký měl Maduro. Záběry se okamžitě staly virálním symbolem: americká administrativa komunikuje svou pozici silou a ironií zároveň.
Obchodní agenda: cla, sója, čipy a Tchaj-wan
Čína na jednání přichází s konkrétními požadavky: snížení cel (Peking čelí desetiprocentnímu americkému clu), obnovení nákupů amerického hovězího masa a sóji, přístup k technologiím pro umělou inteligenci a uvolnění obchodu se vzácnými zeminami nezbytnými pro výrobu čipů. Tchaj-wan – největší světový výrobce pokročilých polovodičů – je na stole jako citlivý bezpečnostní bod. Americká strana požaduje férovější podmínky: konec manipulace s čínskou měnou, zastavení krádeže duševního vlastnictví a průmyslové špionáže, omezení vývozu fentanylu do USA a ukončení čínských zpravodajských aktivit na americkém území.
Symbolickým gestem bylo zapojení Jensena Huanga, generálního ředitele Nvidie, který nastoupil na Air Force One při mezipřistání na Aljašce. Nvidia vyrábí nejpokročilejší čipy pro trénink modelů umělé inteligence, jejichž export do Číny americké restrikce dosud blokovaly. Jedním z možných výsledků summitu by mohlo být uvolnění nebo naopak zpřísnění těchto omezení. Čipy, umělá inteligence a technologická suverenita představují v roce 2026 těžiště celého americko-čínského napětí: kdo kontroluje pokročilé polovodiče, drží klíčovou páku budoucí ekonomické a vojenské moci.
Írán Trump označil před odletem za zvládnutý problém. Prohlásil, že čínskou pomoc v íránské otázce nepotřebuje, zároveň však připustil, že téma na summitu zazní – Čína je největším odběratelem íránské ropy a kříhlé příměří je faktorem geopolitické rovnováhy, který Peking nemůže ignorovat.
Trump přichází s důvěryhodností, Bidenova rodina byla kompromitována
Předseda sněmovního výboru pro dohled James Comer zhodnotil rozdíl mezi přístupy obou administrativ k Číně. Čínská strana podle Comera vnímala Bidenovu vládu jako zkompromitovanou – rodinné obchodní vazby s Čínou ji zbavovaly vyjednávací síly. Trump naproti tomu přichází na summit od prvního dne s masivními cly a čínská ekonomika jejich tlak pocítila. To podle Comera vytváří prostor, v němž je Peking ochoten naslouchat.
Mezi podmínkami, jejichž splnění Washington od Číny očekává, Comer jmenoval: obnovení nákupů americké zemědělské produkce – sójové boby, hovězí maso, letadla Boeing – dovoz americké energie, ukončení manipulace s měnou, zastavení krádeže duševního vlastnictví, likvidaci čínských zpravodajských základen na americké půdě a konec vývozu fentanylu. „Je toho na stole hodně. Je to herkulovský úkol – ale pokud to někdo dokáže, je to Donald Trump," uzavřel Comer.
COVID-19 a čínské laboratoře: slyšení ve Washingtonu paralelně se summitem
Ve stejný den, kdy Trump jednal v Pekingu, probíhalo v americkém Senátu slyšení vedené Randem Paulem o původu covidu-19. Vystoupil na něm dvacetiletý veterán CIA, který vedl skupinu Úřadu ředitele národní rozvědky zkoumající vznik pandemie. Podle jeho svědectví vedení CIA v roce 2021 potlačilo odborný závěr, že virus unikl z laboratoře ve Wu-chanu – závěrečný dokument byl přepsán uprostřed noci. Anthony Fauci prý ovlivnil analytický proces tím, že prosadil okruh vědců financovaných z agentury NIAID, kteří měli zájem na teorii přirozeného původu viru. Whistleblower dále vypověděl, že CIA sledovala vlastní interní skupinu, jež pandemii vyšetřovala.
Otázka, zda se původ covidu dostane na program rozhovorů se Si Ťin-pchingem, zůstala otevřená. Oba příběhy – o obchodní síle Ameriky a o skrytých dějinách pandemie – tvoří širší pozadí pekingského summitu.
Co summit přinese
Summit dvou největších světových ekonomik se odehrává ve chvíli, kdy obě strany sdílejí zájem na de-eskalaci obchodního napětí, ale liší se v základních otázkách: technologické suverenitě, průmyslové politice a geopolitickém dosahu. Trump přijíždí s pákami – cly, operací ve Venezuele a delegací technologických šéfů – a čínská strana dává najevo ochotu jednat. Konkrétní dohody, případné rámcové prohlášení nebo rozhodnutí o exportu čipů se očekávají v průběhu dvou dnů jednání.
