Zatímco zprávy z íránské fronty kolísají mezi triumfalismem a panikou, pořad Redacted se pokusil odhalit hlubší vrstvu konfliktu. Expertka na operaci Gladio, plukovnice Roxanne Towner Watkins, vysvětluje, proč pojišťovny odmítají krýt lodě v Hormuzském průlivu poprvé v historii, jak CIA financuje chaos z nelegálních zdrojů a proč mír na Blízkém východě ohrožuje zisky těch nejmocnějších.
Pojišťovny jako zpravodajské služby
Lloyd's of London odmítl pojistit námořní dopravu přes Hormuzský průliv. Poprvé za 338 let existence této instituce — ani během dvou světových válek, ani během íránsko-irácké války Lloyd's nikdy nepřestal poskytovat krytí. Vždy jen zvýšil prémie, trojnásobně, čtyřnásobně, ale krytí zůstalo. Teď ne. Podle plukovnice Watkins to není náhoda.
Pojišťovací společnosti totiž nejsou jen pojišťovny — fungují jako zdroje zpravodajských informací pro vlády. Lloyd's of London a MI6 sídlí v těsné blízkosti a pojišťovací agenti rozmístění po celém světě slouží jako oči a uši britské zpravodajské služby. Americká obdoba, společnost C.V. Starr — později známá jako AIG — byla založena příslušníkem OSS a měla přímé vazby na CIA. Odmítnutí pojistit Hormuzský průliv tak podle Watkins není obchodní rozhodnutí, ale strategický tah: bez pojištění se lodní doprava zastaví a Írán jako regionální hráč zůstane v permanentním ohrožení.
Strategie napětí: proč někdo potřebuje chaos
Klíčovým konceptem, který Watkins používá k vysvětlení blízkovýchodní politiky, je takzvaná „strategie napětí" — metoda udržování regionů v permanentním konfliktu, aby z něj profitovaly určité mocenské struktury. Pokud máte Írán jako stálou hrozbu, Izrael bude vždy potřebovat americkou podporu, vojenský průmysl bude prosperovat a pojišťovny budou účtovat válečné prémie.
Falešné vlajky, podněcování etnických sporů a přesuny zbraní k „novým nepřátelům" — to vše je podle Watkins součástí osvědčeného postupu. V Iráku se hrálo na spor mezi šíity, sunnity a Kurdy. V Bangladéši na kulturní války kolem identity. Princip je vždy stejný: najít třecí plochy ve společnosti, vyostřit je a pak použít vzniklý chaos jako záminku k intervenci.
CIA, nelegální financování a Carlyle Group
CIA podle Watkins nefunguje jako státní zpravodajská služba, ale jako součást mezinárodního syndikátu. Její financování pochází jen částečně z rozpočtu Kongresu — podstatná část proudí z obchodu s narkotiky, zbraněmi a prostřednictvím nadací sloužících jako prádelny peněz. Rockefeller Foundation, Carnegie Endowment, Ford Foundation, Sorosova nadace — všechny přijímají soukromé dary, jejichž původ může být nelegální.
Konkrétním příkladem je Carlyle Group — soukromý kapitálový fond založený lidmi z okolí George H. W. Bushe, který v devadesátých letech skupoval akcie firem vojensko-průmyslového komplexu. Jedním z hlavních investorů byl suverénní fond Saúdské Arábie. Mechanismus je prostý: americké daňové peníze jdou jako zahraniční pomoc do Saúdské Arábie, ta je investuje do Carlyle Group, která vlastní akcie firem vyrábějících zbraně pro války na Blízkém východě. Uzavřený kruh.
Trumpova strategie: venezuelský model pro Írán
Podle Watkins Trump nechce Írán rozdělit ani obsadit. Jeho přístup kopíruje venezuelský model — postupně tlačit na vedení země, dokud se nenajde někdo, kdo řekne: „Jsem připraven spolupracovat." Žádná totální destrukce jako v Iráku nebo Afghánistánu, žádné loutkové vlády dosazené CIA. Jakmile se v Íránu objeví lídr ochotný jednat — přestat financovat Hizballáh, zapojit se do normálního mezinárodního obchodu — válka může skončit ze dne na den.
Izraelská vláda Benjamina Netanjahua je z tohoto přístupu zděšená, protože požaduje bezpodmínečnou kapitulaci a změnu režimu. Neokonzervativci ve Washingtonu tlačí na pokračování. Watkins ale upozorňuje, že právě proto musí mír přijít — protože ti, kdo z chaosu profitují, ho nikdy dobrovolně neukončí. Bez Íránu jako hrozby ztrácí „strategie napětí" svůj hlavní nástroj v regionu.
Operace Gladio: stíny studené války dodnes
Watkins, která prostudovala přes 600 knih o světové historii, vysvětluje kořeny současného systému. Operace Gladio — síť „zůstávajících armád" vybudovaná nacisty a převzatá NATO po druhé světové válce — nikdy nebyla rozpuštěna. Tyto jednotky, rozmístěné po celé Evropě, prováděly bombové útoky, atentáty a provokace pod falešnou vlajkou po celá desetiletí. Atentát na italského premiéra Alda Mora, bombový útok v Bologni, zavraždění švédského premiéra Olofa Palmeho — vše má podle jejího výzkumu vazby na tuto síť.
Každá země vstupující do NATO musela podle dostupných dokumentů souhlasit se zřízením těchto jednotek na svém území. Jejich účelem nebylo bojovat proti sovětské invazi, ale kontrolovat domácí populaci pod záminkou boje proti komunismu.
Závěr
Válka v Íránu není jen o raketách a diplomatických nótách. Pod povrchem probíhá bitva o finanční toky, pojistné prémie a kontrolu nad globálními obchodními cestami. Lloyd's of London poprvé v historii odmítá pojistit Hormuzský průliv, CIA operuje mimo kontrolu jakéhokoli prezidenta a mír je tím nejhorším, co se může stát těm, kdo z chaosu žijí. Otázka zní, zda Trumpův venezuelský model dokáže tento systém prolomit — nebo zda se stane jeho další obětí.
