Den před americkými volbami do Kongresu se čtyřčlenná panelová debata věnovala vedle domácí kampaně i tématům, která přesahují Spojené státy. Řešila virální fámu o chystaném jaderném úderu na Írán, škody, které Írán napáchal na amerických základnách, ústavní krizi v Polsku, globální nedostatek rafinérských kapacit, Putinovu hrozbu pro Baltské moře i kybernetické útoky na chladicí boxy evropských supermarketů.
Fáma o jaderném úderu na Írán
Virálním hitem posledních dnů se stal příspěvek Tuckera Carlsona. Podle něj je Trumpova administrativa pod tlakem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua možná jen pár dní od jaderného úderu na Írán. Cílem má být hora Pickaxe Mountain ve středním Íránu, kde podle izraelských zpravodajců íránská vláda obnovila obohacování uranu. Žádná konvenční americká zbraň prý neprorazí zhruba devadesát metrů žuly nad tamními tunely, takže jako jediná vojenská možnost zbývá jaderná zbraň. Netanjahu má Trumpovi volat téměř denně: po výsledku izraelských voleb nesestaví vládu, pokud Trump přímo nezasáhne do izraelské politiky a nezprostředkuje dohodu, která mu v Knesetu zajistí 61 křesel.
Carlson varuje, že úder by zamořil zdroje vody v Perském zálivu pro sto milionů lidí, rozvrátil už tak napjaté světové energetické trhy a mohl spustit celosvětovou hospodářskou depresi. První americké použití jaderné zbraně by podle něj vytvořilo nebezpečný precedens pro Rusko, Indii, Pákistán a Severní Koreu. Administrativa prý od února potichu uvolnila jadernou doktrínu a Trump o úderu rozhodne během několika dní.
Panel je skeptický. Carlson podle jednoho z účastníků staví argument na něčem, co se nestalo: světová válka měla podle jeho předpovědí začít už snad čtyřicetkrát. Trefil se sice v tom, že na Írán přijde útok, tentokrát ale nemá jediný ověřitelný zdroj ani citát. Trump navíc zhruba před měsícem jadernou možnost veřejně vyloučil. Nová podle panelu nejsou ani údajná varování vlád, ať si lidé dělají zásoby: doporučení mít doma jídlo a vodu na tři dny vydává každoročně skoro každý stát. Pravděpodobnost, že do dvou týdnů přijde jaderný úder nebo třídenní výpadek sítě, odhadují účastníci na jedno až necelých šest procent.
Vážněji se debatuje o okně po volbách. Pokud demokraté podle sázkových trhů ovládnou Sněmovnu reprezentantů i Senát, zbývají Trumpovi do nástupu nového Kongresu začátkem ledna zhruba dva měsíce volnějších rukou. Jeden z účastníků namítá, že prezident má schválené prostředky i rozsáhlé pravomoci vrchního velitele, demokraté by ovšem hned zahájili ústavní žalobu. Z čistě pragmatického pohledu se Trumpovi podle panelu vyplatí z íránského konfliktu mírově vycouvat: pozemní invaze nebo taktická jaderná zbraň by proti němu obrátila veřejnost i svět.
Padne i srovnání s Trumanem, jehož atomové bomby část historiků hodnotí jako rozhodnutí, které ukončilo druhou světovou válku. Rozdíl je podle panelu zásadní: tehdy se Američanům roky vracely domů desetitisíce rakví, kdežto v íránském konfliktu zatím zahynulo méně vojáků, než kolik jich americká armáda ročně ztratí při výcviku. Jeden z účastníků přesto čeká, že Trump bude chtít konflikt v nejbližších šedesáti dnech rozhodně ukončit a že spící buňky se mohou pokusit o jednorázový útok s oběťmi.
Íránské údery na 26 amerických základen a hrozba kybernetické odvety
Írán situaci nepodceňuje. Podle analýzy agentury AP, která škody ověřila na satelitních snímcích, mířily íránské údery na víc než dvě desítky amerických základen na Blízkém východě nejdřív na systémy včasného varování a teprve potom na letadla a budovy. Do srpna poškodilo nebo zničilo víc než 115 dronových a raketových útoků, k nimž se přihlásil Írán nebo jím podporované milice, objekty na 26 základnách a dalších místech s americkou technikou. Škody jdou do miliard dolarů a podle dvou regionálních představitelů stáhly Spojené státy velkou část techniky z Perského zálivu.
Nejvíc útoků zasáhlo Kuvajt, kde při dronovém úderu na přístav Šuajba 1. března zahynulo šest vojáků. V Jordánsku byl zničen radar, jeden z pouhých třinácti, které armáda na celém světě má; každý stojí podle výrobce, společnosti Raytheon, zhruba půl miliardy dolarů. Mluvčí Pentagonu Sean Parnell tvrdí, že americké síly i základny jsou dobře chráněné. Teherán slibuje tvrdou odvetu, pokud Trump po úterních volbách zaútočí znovu.
Írán se podle panelu potichu přezbrojuje s pomocí Číny i Ruska. Američané zadrželi tanker s chemikáliemi, které slouží jen k výrobě raketového paliva, Rusko mělo Íránu předávat souřadnice amerických základen na Blízkém východě včetně Kataru a Ománu a v květnu dopadla íránská raketa až u Diega Garcii. Írán podle debaty vede asymetrickou válku, která je pro něj levná a pro Ameriku drahá: cílem není vítězství, ale přežít a napáchat co nejvíc chaosu. Dlouhodobě míří k balistickým raketám s delším doletem.
Za nejnebezpečnější odvetu ovšem panel považuje kybernetický útok na infrastrukturu. Připomíná Stuxnet, izraelský virus, který zrychloval íránské centrifugy, až se samy rozložily. Íránci si potom vybudovali jednu z nejlepších kybernetických jednotek na světě. Informační válka už podle jednoho z účastníků běží: proíránská propaganda na síti X je mimořádně účinná, kdežto Izrael vede nejhorší kampaň, jakou kdy viděl.
Polsko: policie u Ústavního soudu a prezident otočil letadlo
Polsko podle panelu dlouho působilo jako země, která se vyhnula krizím Británie, Německa i Francie. Teď ho zasáhla ústavní krize. Prezident Karol Nawrocki otočil letadlo na cestě do Senegalu a vrátil se domů poté, co policie vstoupila do areálu Ústavního soudu a předseda soudu byl suspendován. „V takové chvíli musí být prezident v Polsku,“ napsal na síti X. Před soudem demonstrovaly desítky lidí proti podle nich protiprávní suspendaci.
Premiér Tusk, který se k moci vrátil v roce 2023 se slibem obnovit nezávislost justice, prohlásil, že obnova právního státu je povinností vlády: je to náročný, někdy bolestný proces, který vyžaduje rozhodné kroky. Bývalý ministr spravedlnosti za PiS mluví o probíhajícím státním převratu a bývalý premiér vyzval k hlasitému, pevnému a nebojácnému odporu s tím, že Tusk se nezastaví před ničím, aby se udržel u moci. Americký velvyslanec v Polsku Tom Rose označil události za velmi vážné.
Polský politik Dominik Tarczyński v pouštěném klipu vykládá krizi po svém. Liberálně levicová vláda chce podle něj obsadit Ústavní soud vlastními lidmi, protože zlotý jako měnu chrání ústava a bez soudu ji změnit nelze. Cílem je prý přijetí eura, přesun polských zlatých rezerv k Evropské centrální bance do Frankfurtu a otevření hranic migrantům, které chce do Polska poslat Německo. Ústavní soud by navíc po prohraných volbách příští rok neměl stát vládě v cestě.
Jeden z panelistů vidí v pozadí dvě věci: Evropskou unii a liberalismus. Polsko má prosperující průmysl a Unie potřebuje víc daňových poplatníků ze stabilní ekonomiky. Německo podle něj eviduje 11 000 nelegálních migrantů, které považuje za kriminálníky, a hledá, kam je poslat, zatímco doma posiluje konzervativní pravice včetně AfD. Jiný účastník přiznává, že polský spor zatím úplně nerozklíčoval: pravice mluví o měně a migraci, levice o zrádcích a o tom, že soud musí převzít, aby zachránila demokracii. V USA podle něj existuje paralela v podobě volání po rozšíření Nejvyššího soudu.
Panel přidává klip Baracka Obamy, který se znepokojuje „vzestupem vlny autoritářství“ a chválí lidi ze sítě své nadace, kteří působí v Maďarsku a Polsku, tedy podle něj zemích v čele boje s autokracií. Proč se bývalý americký prezident tolik zajímá právě o tyto dvě země, si panel vykládá jako zájem globalistů: Polsko a Maďarsko podle něj kazí obraz zbytku Unie a pomáhají pravicovým kandidátům.
Rekordní zisky ropných gigantů a světová krize rafinerií
Za drahé pohonné hmoty se v USA obvykle viní prezident. Americké ropné firmy přitom ve třetím čtvrtletí vydělaly miliardy dolarů, protože ceny ropy vyhnaly vzhůru výpadky dodávek způsobené konflikty po celém světě. Exxon Mobil vydělal víc na rafinériích než na těžbě a průzkumu a Chevron měl ve zpracování nejlepší výsledek za posledních šest let. Galon benzinu stál v USA v průměru 4,20 dolaru proti obvyklým 3,03, nafta 22. září vystoupala na rekordních 6,52 dolaru. Benzin v zářijovém indexu spotřebitelských cen meziměsíčně zdražil o 9,1 procenta a meziročně o 34,2 procenta.
Podle panelisty, který se v energetice vyzná, nejde ani tak o cenu barelu jako o rafinérie. Shell vydělal na zpracování 42 dolarů na barelu a jeho divize produktů vykázala 3,86 miliardy dolarů proti 550 milionům před rokem. Takzvaný crack spread, tedy rozdíl mezi cenou tří barelů ropy a dvou barelů benzinu s jedním barelem nafty, které se z nich vyrobí, byl před válkou zhruba 27 dolarů a teď je dvojnásobný. Od 28. února totiž vypadlo deset procent světové rafinérské kapacity: kvůli válce s Íránem i ukrajinským útokům na ruské rafinérie. Zbylé provozy jedou na maximum, platí přesčasy a rostoucí tržní cenu zpracování si nechávají zaplatit. Jde tedy spíš o globální krizi rafinerií než o ropnou krizi.
Shell velkou část zisku vrátil akcionářům v dividendách a zpětných odkupech akcií za pět miliard dolarů a sám varuje, že po skončení konfliktů se zisky vrátí na jinou úroveň. Výpadky se přitom nedají rychle nahradit: poslední velká rafinerie v USA, Marathon v Garyville v Louisianě, se rozjela v roce 1976. Panel připomíná, že i Rockefellerův Standard Oil zbohatl na zpracování, ne na prodeji surové ropy.
Putin: z Baltského moře může být druhý Hormuzský průliv
Ve stínu amerických voleb zapadla Putinova slova z rusko-afrického summitu v Moskvě. Rusko podle něj válku s Evropou nechce, ale pokud se Západ bude dál snažit přivodit mu strategickou porážku, může ji dostat. „Jsme připraveni, ale nechceme žádnou válku s Evropou. Pokud ji někdo chce, ať se připraví,“ řekl. Strategickou porážku Rusku podle něj tentokrát nezasadili a do roku 2030 to sotva bude možné. S odkazem na válku s Íránem varoval, že v Baltském moři může nastat situace podobná té v Hormuzském průlivu. „Chce snad někdo, aby se v Baltu vyvinula stejná situace jako v Perském zálivu? My to nechceme, ale odpovíme na každou výzvu.“ Spojené státy přitom vyzvaly spojence v NATO, aby zmírnili protiruskou rétoriku.
Jeden z panelistů přirovnává Putina k otci, který z chodby křičí na neposlušné děti. Blokáda Baltu by podle něj byla dvousečná: Spojené státy dodávají Evropské unii 62 procent zkapalněného zemního plynu, hlavního zdroje pro vytápění, a volnou kapacitu má i Kanada. Rusko naopak válku financuje z vývozu energií, takže by si blokádou podřízlo vlastní příjmy. Jde podle něj o hru na hraně. Další účastníci dodávají, že podobné výhrůžky zaznívají každý týden a Rusko je papírový tygr, který všechny zdroje hází do mlýnku na maso.
Debata se stočí k válce na Ukrajině. Jedni hledají cestu k jejímu ukončení, protože se táhne a nikomu neprospívá. Druzí opakují argument Bena Shapira: za několik miliard dolarů a bez amerických vojáků na zemi lze Rusko dlouhodobě oslabovat. Geopoliticky to podle panelu dává smysl, eticky ale ne. Videa ze zákopů ukazují brutalitu na obou stranách, násilné odvody mužů do dodávek i výcvik šedesátiletých a starších a mrtvých je podle jednoho z účastníků už milion. Na otázku, kdo jsou v té válce ti kladní, zazní odpověď: civilisté.
Hackeři ohřáli mrazáky v evropských supermarketech
Supermarketové řetězce v nejméně sedmi evropských zemích, v Belgii, Estonsku, Irsku, Finsku, Lucembursku, Nizozemsku a Švédsku, nahlásily, že teplota v chladicích a mrazicích boxech desítek prodejen přes noc prudce stoupla. Několik firem potvrdilo kybernetický útok. Navazuje na útok ve Francii z minulého měsíce, při kterém hackeři ovládli chlazení až v 700 supermarketech, vyhnali teplotu až na 50 °C a způsobili požáry a ztráty v desítkách milionů eur. Chladicí zařízení se dnes čím dál častěji ovládají na dálku a úřady se od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 obávají hybridních útoků sponzorovaných státem.
Panelista znalý energetiky je přesvědčen, že terčem nebyly samotné supermarkety, ale energetická firma. Velké podniky dovolují dodavatelům elektřiny výměnou za nižší tarif ovládat chytré termostaty, aby při špičce mohli odlehčit síti. Hackeři se podle něj dostali do řídicího softwaru, a právě to ho znepokojuje nejvíc: stejným způsobem lze zasáhnout vodárny a elektrárny. Moderátor radí firmám prověřit, zda pojistka proti kybernetickým rizikům kryje i škody způsobené prolomením systémů dodavatele,. Tlak na energetiky podle panelu brzy vyvinou pojišťovny, které budou platit za zkažené zboží.
Jiný účastník upozorňuje, že kybernetický útok se dopředu odhadnout nedá: nikdo neví, kudy přijde, takže se těžko rozhoduje, kam investovat peníze na obranu. Umělá inteligence navíc mění hackování a prolamovat šifry jí jde lépe než vymýšlet takové, které by sama nerozluštila. Moderátor proto vidí budoucnost v nezávislosti na městské síti, například v domácích bateriích propojených do virtuálních elektráren. Útok se stal v Evropě, pro Ameriku je to ale podle panelu malá lekce, která může předejít té velké.
Závěr
Panel nevěří, že by Trump sáhl k jaderné zbrani, počítá ale s tím, že po volbách se íránský konflikt vyostří a Írán může odpovědět kyberneticky. Polskou krizi čte jako boj o měnu, migraci a místo země v Unii. Drahé pohonné hmoty vysvětluje hlavně výpadkem rafinerií a Putinovu hrozbu pro Balt považuje za další z pravidelných výhrůžek. Útoky na evropské supermarkety jsou podle debaty varováním, jak zranitelná je infrastruktura řízená na dálku.
