Profesor Petr Drulák v rozhovoru pro Svědomí národa rozebírá americký útok na Írán z pohledu mezinárodního práva a geopolitických důsledků. Podle něj je situace zásadně odlišná od konfliktu na Ukrajině — zatímco ruská agrese měla alespoň nějaké vysvětlitelné příčiny, americký útok na Írán označuje za skutečně nevyprovokovaný.
Nevyprovokovaná agrese — rozdíl oproti Ukrajině
Drulák připomíná, že v případě Ruska a Ukrajiny existovaly důvody, které měly určitou váhu — rozšiřování NATO, budování základen, strategické zájmy na Krymu. Agresi to podle něj neomlouvá, ale vysvětluje. V případě Íránu nic takového nebylo. Írán nikoho neohrožoval, nebyl prostor pro žádnou předchozí provokaci. Kdo chce mluvit o nevyprovokované válce na Ukrajině, měl by se podívat právě sem — útok na Írán je podle Druláka případem skutečně nevyprovokované agrese.
Írán se bránil sám — spojenci drží odstup
Írán sice má důležité partnery v Rusku a Číně, ale ani jeden z nich nemá vůči Teheránu vojenské závazky srovnatelné s aliancí NATO. Čína nemá povinnost zasáhnout a vztah s Ruskem je podobný — jde spíše o strategické partnerství než o bezpečnostní garanci. Drulák upozorňuje, že samotný Írán se na válku připravoval a disponuje vlastními útočnými kapacitami. Íránské údery zasáhly americké základny v arabských státech, poškodily izraelské cíle a ukázaly, že Teherán není bezbranný.
Zabití Chamenejího — mezinárodní zločin?
Odstranění nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatoláha Chamenejího označuje Drulák za de facto vraždu hlavy státu. Z pohledu mezinárodního práva jde podle něj o mezinárodní zločin — Američané a Izraelci zahájili válku a v jejím rámci cíleně zabili nejvyšší zdroj moci v zemi. Chamenejí nebyl jen duchovní autorita, byl faktickou hlavou státu, a jeho likvidace nemůže být klasifikována jako legitimní vojenský cíl.
Arabské země v pasti — americké základny jako terč
Íránské útoky na americké základny v arabských státech staví tamní režimy do nepříjemné pozice. Tyto země hostí americký vojenský personál a nyní za to platí — zásahy míří na hotely s americkými vojáky, na vojenská zařízení. Drulák popisuje narůstající lidový hněv v arabských zemích, kde obyvatelé trpí za zájmy Izraele, které nejsou jejich vlastní. S každým dalším dnem konfliktu roste tlak na arabské vlády, aby se od americké přítomnosti distancovaly.
Jaderná otázka a íránská fatva
Írán podle dostupných informací jadernou zbraň nemá. Nejvyšší duchovní vůdce Chamenejí vydal fatvou zakazující jaderné zbraně a znalci Íránu doporučují toto prohlášení brát vážně — na rozdíl od Izraele, který dvacet let opakuje, že Írán je pár měsíců od bomby. Drulák připomíná dohodu z roku 2016 mezi Íránem, USA, Ruskem a dalšími zeměmi, která zajišťovala transparentnost íránského jaderného programu. Tu dohodu zrušil Donald Trump a Írán si z toho vyvodil, že nemá smysl se se Západem na čemkoli dohodnout.
Hrozí globální konflikt?
Na otázku, zda sdílí obavu profesora Jeffreyho Sachse z přerůstání konfliktu v globální střet, Drulák odpovídá opatrně. Úplně v klidu není — riziko eskalace je podle něj vyšší než u Ukrajiny. Írán je klíčový pro Izrael a tím pádem pro Spojené státy, jde o zásadní geopolitickou hru. Rusové už poskytují Íránu zpravodajskou a materiální podporu. Zároveň ale nevěří, že by konflikt v Íránu zcela vytěsnil Ukrajinu — oba konflikty mohou běžet paralelně, podobně jako válka v Gaze neznamenala konec pozornosti věnované Ukrajině.
Závěr
Profesor Drulák kreslí obraz konfliktu, který je z pohledu mezinárodního práva jednoznačnější než situace na Ukrajině — jde o nevyprovokovanou agresi vůči suverénnímu státu, zakončenou cílenou likvidací hlavy státu. Írán se brání vlastními silami, jeho spojenci zatím drží odstup a arabské státy hostící americké základny nesou nečekané důsledky. Otázkou zůstává, jak dlouho může tato situace pokračovat bez zásadní eskalace.
