Česká média v předvečer klíčového bruselského summitu věnovala hlavní prostor sestříhanému videu europoslance Filipa Turka. Přitom se na summitu Evropské rady mělo rozhodovat o věci, která Česko stála 160 miliard korun — o systému emisních povolenek ETS 1. Premiér Andrej Babiš odjel do Bruselu s jasným mandátem: tlačit na změnu perverzního systému, který jako nejprůmyslovější zemi EU drancuje českou ekonomiku.
Turek a Nerudová: mediální potyčka místo věcné debaty
Epizoda je příznačná. Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN a bývalá rektorka vysoké školy, sdílela na sociálních sítích sestřih Turkova anglického projevu z Bruselu a přidala výsměšný komentář. Problém je v tom, že Nerudová sama anglicky mluví způsobem, který svědčí o tom, že profesorské tituly nejsou zárukou jazykové vybavenosti. Historik Petr Blažek k tomu přesně poznamenal na Facebooku, že Filip Turek přečetl poměrně komplikovaný text relativně srozumitelně, zatímco na katastrofální výkon první dámy Evy Pavlové — která nebyla schopna dát dohromady jednu anglickou větu — nikdo z dnešních kritiků tehdy nijak nereagoval. Samozřejmě, prezidentský pár stojí na správné straně.
Eva Pavlová si od státu nechala od Petra Pavla zajistit 100 000 korun měsíčně — odměnu, o niž žádná předchozí první dáma nepožádala. Livia Klausová ani Olga Havlová na veřejnosti reprezentovaly, aniž by za to požadovaly honorář. Debata o angličtině Filipa Turka je oprávněná — adept na ministra zahraničí by měl ovládat světový jazyk lépe. Ale ta debata by měla zahrnovat všechny, ne jen ty ze špatné strany.
160 miliard v emisních povolenkách — téma, které nikoho nezajímá
Zatímco se česká média věnovala jazykové výbavě europoslance, na pořadu dne v Bruselu bylo něco podstatně závažnějšího. Emisní povolenky ETS 1 — systém zavedený od roku 2005 — se zvrhly v mechanismus, který Česko jako nejprůmyslovější zemi EU zatěžuje neúměrně. Premiér Babiš hovoří o 160 miliardách korun, které systém Česko stál. Je to číslo, které by v normální mediální situaci rezonovalo týdny. Místo toho hlavní zpravodajský prostor zaujala angličtina Filipa Turka.
Česko není v boji za reformu ETS osamoceno — Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko a Maďarsko podepsaly společný dopis žádající důkladnou revizi systému. Výsledkem summitu je výzva Evropské komisi, aby nejpozději do července 2026 předložila přezkum ETS se zaměřením na cenovou volatilitu. To je výsledek, k němuž česká delegace přispěla. Seriózní analýza dopadů emisních povolenek na českou průmyslovou základnu v hlavních médiích přitom prakticky chybí.
Zákon o neziskovkách: proč se ozývá takový kvikot
Druhým přehlíženým tématem je zákon o financování neziskových organizací ze zahraničí. Vicepremiér a ministr Petr Macinka opakovaně deklaroval, že vláda zákon prosadí a jeho příprava přešla na ministerstvo spravedlnosti. Zákon má mít za cíl větší transparentnost financování politicky aktivních neziskovek — a to těch, které ovlivňují veřejné mínění, mediální agendu a politické prostředí bez jakékoliv volební odpovědnosti.
Odpor je intenzivní, a to je samo o sobě výmluvné. Síť propojených neziskovek, spřátelených médií a vybraných politiků funguje jako celek, který se snaží ovlivňovat politiku bez mandátu od voličů. Donald Trump to popisuje jako deep state, britský poradce Dominic Cummings tomu říkal blob. V Česku tento fenomén existuje a je výrazně zakořeněný v pražském prostředí. Zákon o transparentnosti financování je nástroj, jak tuto strukturu alespoň částečně osvětlit — odtud hlasitý odpor.
Letná: kasičkáři svolávají ovce
Na sobotu první jarní den naplánoval Milion chvilek pro demokracii demonstraci na Letné. Mikuláš Minář původně podmínil svolání demonstrace milionem podpisů pod petici. Milion podpisů se nesešel, demonstrace se přesto koná. To je konzistentní s tím, jak Milion chvilek funguje od roku 2018 — jako profesionální demonstrační agentura financovaná z dobrovolných příspěvků i od bohatých sponzorů, kteří dříve stáli za Deníkem N a podporují prezidenta Pavla.
Sám Petr Pavel vzkázal Mináři, aby z něj nedělal opozičního lídra na demonstracích. Česká televize a Český rozhlas se od akce distancovaly, protože vědí, že jim asociace s Minárem spíše uškodí. Opoziční politici na Letnou dorazili z jiného důvodu — natočit si videa pro sociální sítě. Vláda disponuje mandátem téměř tří milionů voličů, takže demonstrace, byť velká, nemění politickou aritmetiku.
Petr Pavel a veto: sněmovna ho přehlasuje tak jako tak
Po schůzce s premiérem Babišem se v médiích objevily titulky o tom, že Pavel hrozí vetem budoucímu rozpočtu kvůli výdajům na obranu. Je to pozoruhodné z jednoho prostého důvodu: prezidentské veto sněmovna přehlasuje nadpoloviční většinou přítomných poslanců. Sněmovna je v českém parlamentním systému suverénem, vládě se odpovídá vláda, nikoliv prezidentovi.
Ilustrativní je přitom to, co se stalo s předchozím státním rozpočtem sestaveným ještě za vlády Petra Fialy. Pavel tehdy veřejně říkal, že s ním má problém, že je navržen podvodně. Jeho ekonomický poradce David Marek ho dokonce vyzval, aby zákon nepodepisoval. Nakonec Pavel podepsal s odůvodněním, které lze parafrázovat slovy: "Vždyť by mě sněmovna stejně přehlasovala." Čímž vlastně přiznal, že jeho veto nemá praktický efekt. Nyní tutéž situaci opakuje znovu — hrozí vetem, které nemůže nic změnit.
Zdeněk Hřib a elektřina: přeplatek 50 000 měsíčně
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib se hájil u přestupkového úřadu tím, že desítky tisíc korun měsíčně, které mu chodily z pražského PRE Holdingu, považoval za přeplatky za elektřinu. Odměny přijímal dlouhodobě, bez výplatní pásky. Věc policie postoupila do přestupkového řízení, to bylo nakonec zastaveno pro nedostatek důkazů — ne proto, že by se nic nestalo.
Piráti kandidují opakovaně jako strana transparentnosti. Strana, jejíž předseda přehlédl opakované příchody desítek tisíc korun na účet a považoval je za přeplatky za energie, tuto transparentní tvář výrazně komplikuje. Hřib přitom buduje nemovitost v pražských Kyjích — stavba, která spotřebu energie pohánění elektřinou řádově překračující přeplatek z rozúčtování jedné domácnosti není.
Martin Řezníček jako nástupce Moravce
Moderátor Martin Řezníček je v České televizi navrhován jako náhrada za odcházejícího Václava Moravce. Je to tentýž Řezníček, který moderoval prezidentskou debatu před finálním kolem voleb — debatu, která byla podle analýz mediálních expertů vedena způsobem nakloněným Petru Pavlovi. Řezníček tehdy Andreji Babišovi položil otázku, zda by jako prezident poslal českou armádu do Polska — přestože v českém ústavním systému o vysílání vojsk rozhoduje vláda a parlament, nikoliv prezident. Česká televize tak dostává nové vedení bez skutečné nápravy.
Irán, Trump a venezuelský reflex
Na dotazy diváků zazněl komentář k americkému útoku na Írán. Trump podle Wall Street Journal dostával varování, že iránská reakce bude vedena přesně takto — útoky na arabské sousedy, blokáda Hormuzského průlivu. Varování se naplnila. Trump přiznal, že ho iránská reakce překvapila, a to u nejmocnějšího muže světa nevzbuzuje důvěru. Zdůvodnění útoku stojí na řetězci nepřímých argumentů — a ani milion nepřímých důkazů nedá jeden přímý pádný důkaz.
Trump se zřejmě nechal unést úspěchem ve Venezuele, kde unesení prezidentského páru vedlo k rychlému výsledku. Írán Venezuelou není. Ředitel Národního protiteroristického centra Joseph Kent rezignoval, protože nevěřil důvodům, které vláda pro útok uvedla. Nebyl demokratický kádr — byl to člověk z vlastní Trumpovy administrativy.
Belgický premiér a ruský šváb v hlavách
Belgický premiér si dovolil vyslovit otázku, která je v české mediální sféře označována za nepatřičnou: zda bylo úplné odstřižení od ruských energií strategicky chytré a zda by diverzifikace neměla zahrnovat i tuto možnost. Výsledkem bylo, že belgický premiér byl automaticky zařazen do kategorie "ruský agent". Mediální mechanismus fungující na principu "kdo se táže, je Putinův spojenec" není argumentace — je to umlčování.
Odcházející Václav Moravec si za 21 let moderování v České televizi vůbec nepomyslel na to, že by tato otázka mohla být legitimní. Nastupující Martin Řezníček slibuje kontinuitu stejného přístupu.
