Americká konzervativní komentátorka Candace Owens byla hostem téměř pětihodinového rozhovoru ve Shawn Ryan Show. Následující text shrnuje, co v něm sama vypráví o atentátu na Charlieho Kirka, o svém působení v hnutí Turning Point USA, o Kanye Westovi a „handlerech“, o zesnulém Michaelu Jacksonovi, o Sigmundu Freudovi, o svém vyhraněném postoji k Izraeli a zionismu i o svém širším světonázoru sahajícím od Epsteina a okultismu po Rusko. Jde výhradně o její vlastní svědectví, zkušenosti a názory — část z nich jsou vážná obvinění konkrétních lidí a nedoložené domněnky. Redakce je nijak neověřuje ani nevyvrací; předává je tak, jak je Owens formuluje, a úsudek nechává na čtenáři. Kde má některé z jejích tvrzení oporu ve veřejně doložených faktech, doplňujeme stručnou poznámku pod čarou.
Pochybnosti o oficiální verzi Kirkovy smrti
Owens odmítá oficiální popis toho, jak konzervativní aktivista Charlie Kirk 10. září 2025 na univerzitě v Utahu zemřel.1 Nejvíc ji podle jejích slov znepokojuje způsob, jakým se zacházelo s místem činu: tvrdí, že už pár dní po střelbě někdo místo přeasfaltoval a nechal odstranit vrstvu zeminy, což u vyšetřované vraždy považuje za nevídané. Instrukce prý podle jejího zdroje přicházely z kanceláře guvernéra Utahu a ředitele FBI.
Postupně podle svých slov dospěla k vlastní teorii. Nevěří verzi o střelci na střeše — na univerzitním kampusu za bílého dne by prý někdo musel výstřel vidět. Místo toho je přesvědčena, že smrtící nálož byla přímo na Kirkově těle, konkrétně v jeho klopovém mikrofonu. Popisuje, že na záběrech nejdřív odskočil řetízek a teprve pak přišel zásah, a že její tým získal fotografie vozu, kterým Kirka odváželi — na sedadle prý byly úlomky tvrdého černého plastu, v nichž vidí roztříštěný mikrofon. Zmiňuje výbušninu PETN, která podle ní zůstává v půdě, což si dává do souvislosti s odstraněním zeminy. Zdůrazňuje, že jde o teorii, k níž dlouho sbírala odvahu, a přiznává i protiargumenty (mohlo jít o rozšlápnuté brýle).
„Nevěřím, že tam Tyler Robinson vůbec byl“
Owens otevřeně prohlašuje, že podle ní obviněný Tyler Robinson Kirka nezavraždil a že na místě vůbec nebyl.2 Domnívá se, že šlo o zinscenovanou operaci s využitím dvojníků v shodném oblečení; osobu na schodišti ani muže prchajícího ze střechy nepovažuje za Robinsona. Odvolává se na jediného očitého svědka, s nímž prý mluvila a který nikdy neřekl, že by viděl padnout výstřel — a diví se, že ho obžaloba nekontaktovala.
Robinsonova spolubydlícího označuje za „federální aktivum“, protože ho podle ní policie pořádně nevyslechla. Muže, který na místě vstal a přihlásil se k činu, líčí jako nastrčenou figuru, jež měla vyvolat zmatek; tvrdí, že v nemocnici prý sestrám řekl, že byl za čin zaplacen, ale neví od koho.
Erika Kirková a to, co přišlo po vraždě
Značnou část svého vyprávění věnuje Owens vdově Erice Kirkové a mluví o ní nezvykle tvrdě — opakovaně ji označuje za „klinickou psychopatku“ a zdůrazňuje, že to nemyslí jako nadsázku. Za zlomový okamžik označuje vysvětlení, proč kulka Kirkovi neprošla krkem; verzi o „zázraku“ a mimořádně silném krku, kterou připisuje Erice, považuje za manipulaci hrající na víru.
Podezřelé jí přijde i chování vdovy po smrti: že se prý krátce po vraždě vrátila do kanceláře a mluvila o „Turning Point 2.0“, že do Utahu s ní v osudný den neletěl nikdo z rodiny, jen hlavní fundraiserka hnutí, a že se natáčely i soukromé chvíle u rakve. Kirkův pohřební projev vdovy srovnává s tím, jak se Vanessa Bryantová loučila s Kobem Bryantem, a tvrdí, že v něm nebyla „žádná lidskost“ — Kirk v něm podle ní vystupoval jen jako nástroj organizace. Připomíná také, že po smrti prožila silné trauma, a některé věci proto zpočátku nevnímala.
Netanjahu, Hamptons a izraelský motiv
Na otázku, zda věří, že Kirk zemřel kvůli svému postoji k Izraeli, odpovídá Owens bez váhání souhlasně. Tvrdí, že jí blízký spolupracovník Kirka pár dní po atentátu doslova řekl větu, kterou reprodukuje jako „it was supposed to be you“ — mělo to prý být ona. Tehdy to podle svých slov brala jako neobratně vyjádřený smutek, teď v tom vidí víc.
Za největší nezodpovězenou otázku označuje setkání v Hamptons pár týdnů před Kirkovou smrtí, kde měl podle jejího líčení volat izraelský premiér Benjamin Netanjahu a nabídnout, že „posune Turning Point USA na další úroveň“ — Kirk to prý odmítl. Popisuje také, že Kirk vůči Netanjahuovi choval hněv a odmítl ho pozvat do své show, přestože premiér tehdy jiné podcasty objížděl. Owens z toho skládá obraz, že Kirk se v posledních týdnech odkláněl od bezvýhradné podpory Izraele.
Druhý atentát: Butler a Corey Comperatore
Stejnou logiku vztahuje Owens i na atentát na Donalda Trumpa z července 2024 v Pensylvánii. Je přesvědčena, že vyšetřování bylo zablokováno a mělo by se znovu otevřít. Podle jejího čtení nešlo o nepovedený pokus zabít Trumpa, ale o „úspěšný atentát“ na hasiče Coreyho Comperatora, který při střelbě zahynul.4
Skládá k tomu řetězec okolností, který podle ní nikdo nevyšetřil: Comperatore prý pracoval v provozu spjatém s výbušninou PETN a jeho blízký člověk měl dříve zemřít za nejasných okolností spojených s toutéž látkou. Nedává jí smysl, aby muž přežil atentát a pak sám bránil vyšetřování údajného pokusu o vlastní zavraždění. Vidí v tom stejný vzorec jako u Kirka — ti, kdo by měli nejvíc chtít odpovědi, je podle ní nechtějí.
Turning Point USA: peníze a kontrola
Owens vzpomíná na začátky Turning Point USA jako na malý „startup“ s idealismem, extrémním pracovním tempem a levnými hotely; nastupovala jako komunikační ředitelka ve svých šestadvaceti letech, kdy ani ona, ani Kirk nebyli známí. Zlom podle ní přišel ve chvíli, kdy ji retweetoval Kanye West — organizace se „dostala na mapu“, začaly proudit peníze a všechno se podle jejího líčení „zkorporátnělo“.
S přílivem peněz přicházeli podle ní PR lidé a dárci a s nimi i kontrola. Shrnuje to větou, kterou opakuje jako jádro své zkušenosti: čím větší šek, tím víc kontroly. Sama prý rychle poznala, že svět neziskových organizací a velkých donorů není hra, na kterou je stavěná, a varovala Kirka před některými lidmi, které k němu přiváděli. To, co se z hnutí a z Kirkovy show stalo po jeho smrti, ji podle vlastních slov „pozitivně hnusí“.
Rasistické výhrůžky, NAACP a „politika viktimizace“
Do svého vidění americké politiky Owens vplétá i vlastní zážitek z mládí. Vypráví, že jí kdysi na střední škole tehdejší nejlepší kamarád a další chlapci zanechali na záznamníku vulgárně rasistické výhrůžky. Trvá ovšem na tom, že kamarád nebyl rasista — šlo podle ní o opilou hloupost — a nejvíc ji zpětně mrzí, co z incidentu udělala politika a média: mezi zapletenými byl prý syn místního politika, případ se zpolitizoval a na schodech školy se podle ní objevila organizace NAACP, aniž by s ní kdy kdokoli mluvil.
Právě z toho podle svých slov pochopila, co je „politika viktimizace“. Tvrdí, že organizace jako NAACP černošské komunitě reálně nepomáhají — jejich model podle ní spočívá v tom najít oběť, křičet před kamerami, že rasismus stále existuje, a vybírat peníze. Kdo žije z existence problému, nikdy podle ní nechce, aby problém zmizel. Podobně čte i hnutí Black Lives Matter, které pokládá za nástroj strategie „rozděl a panuj“. Přeje si, aby lidé byli odolnější a nenechali se ovládat nálepkami.
Zionismus jako „mafie“
Jádrem celého rozhovoru je přesvědčení Owens, že největším problémem dnešní Ameriky je Izrael a lidé, kteří podle ní jeho jednání podporují. Mluví přitom cíleně o „zionistech“ a chování, které přirovnává k mafii fungující na principu „jsi s námi, nebo proti nám“. Sama přitom výslovně rozlišuje: když říká zionista, nemyslí tím Žida — podle jejího výkladu může být součástí téhož aparátu i nežid.
Tuto „mafii“ popisuje jako mechanismus tlaku, který podle ní dopadl na Kirka, na ni samotnou i na další veřejné osoby a jehož nástrojem jsou koordinované kampaně, obvinění z antisemitismu a ekonomický nátlak. Tvrdí, že tentýž tlak podle ní kdysi popisovali i Michael Jackson a Kanye West.
Michael Jackson
Do svého výkladu Owens zasazuje i Michaela Jacksona. Tvrdí, že zpěvák měl kdysi seznam lidí, o nichž říkal, že mu ničí život, a že byl označen za antisemitu poté, co mluvil o tom, kdo podle něj ovládá zábavní průmysl. Odkazuje se přitom na rabína, který si sám říkal „rabín Michaela Jacksona“.
Owens z toho vyvozuje obecnější tezi: nejhlasitěji umlčované hvězdy, které se podle ní pokusily mluvit o zákulisní kontrole, dopadly špatně. Jacksonův příběh jí slouží jako historická paralela k tomu, co popisuje u Kanye Westa i u sebe.
Kanye West a „handleři“
O Kanye Westovi mluví Owens jako o příteli, u něhož byla, když v roce 2022 přišel o smlouvu s Adidasem poté, co zveřejnil kontroverzní výroky.3 Popisuje, že tehdy sama celé situaci nerozuměla; Kanye jí prý říkal, že jeho život připomíná „Truman Show“, a ptal se, zda je „skutečný člověk“. Vyprávění o jeho trenérovi, jehož líčí velmi nelichotivě, používá k tomu, aby zavedla pojem, který se rozhovorem táhne — „handleři“.
„Handlery“ definuje jako reálné lidi, jejichž úkolem je podle ní usměrnit toho, kdo se „probouzí“, a přesvědčit ho, že se mýlí, i když má pravdu — tedy vytrvale ho „gaslightovat“. Tvrdí, že sama takové lidi kolem sebe měla a nepoznala to. K tomuto tématu patří i to, co popisuje jako zákulisní tlak vydavatelství Daily Wire: mělo po ní chtít veřejné odsouzení Kanyeho, a když odmítla, přišla podle svých slov o miliony z kontraktu. Shrnuje to slovy, že se „nenechá za peníze nutit tancovat“.
Freud a „gaslighting“
Pojem „gaslighting“ vede Owens až k Sigmundu Freudovi, kterého označuje za satanistu a tvrdí, že právě on je autorem strategie moderní psychologie coby nástroje manipulace. Opírá se o knihu muže, který kdysi spravoval Freudův archiv a podle ní dospěl k závěru, že Freud vědomě zamlčoval zneužívání dětí. Zdůrazňuje, že autor knihy je sám Žid, aby předešla nařčení z antisemitismu.
Linku pak vede od Freuda k jeho synovci Edwardu Bernaysovi, zakladateli moderního PR, a tvrdí, že Freudova rodina dodnes patří k nejvlivnějším v oboru vztahů s veřejností. Freudovým „přínosem“ společnosti je podle ní gaslighting jako takový.
„Nejlepší handler je ten, o kom si myslíš, že je přítel“
Nejkonkrétnější příklad „handlerů“ hledá Owens ve vlastní kariéře. Po jednom z mediálních skandálů, kdy byla obviněna z antisemitismu za vytržený výrok z londýnského vystoupení, jí prý přišla nabídka od organizace PragerU s výrazně vyšším platem. Popisuje neobvyklou schůzku, na kterou ji podle jejího líčení vzala tehdejší šéfka PragerU — a po níž skandál utichl.
S odstupem to interpretuje jako práci „handlera“. Ředitelku PragerU dnes popisuje jako někoho z prostředí izraelských tajných služeb a shrnuje svou zkušenost větou, že nejlepší handler je ten, o kom si myslíte, že je váš přítel — proto pro ni bylo těžké se s tím vztahem rozejít. Zdůrazňuje ovšem, že profesně s ní vycházela dobře a že vůči ní byli podle ní otevření o tom, kdo jsou.
Megyn Kelly a mechanismus tlaku
Stejný mechanismus tlaku vidí Owens nyní namířený proti moderátorce Megyn Kelly. Tvrdí, že tytéž kruhy, které kdysi chtěly, aby odsoudila Kanyeho, teď tlačí na Kelly, aby se vymezila proti Owens i proti Tuckerovi Carlsonovi — a že Kelly to odmítla. Zdůrazňuje, že ji Kelly nijak neprotěžovala, přesto se jí podle Owens zastala a „řekla pravdu“, což si hluboce váží.
Popisuje i nástroje toho tlaku, jak je sama zažívá: vlny automatizovaných e-mailů a komentářů, snahy rušit její vystoupení a opakované osočování. Pořadatele akcí prý musí předem varovat, že po oznámení jejího jména začnou chodit zprávy od botů, ne od skutečných lidí.
Trump, Adelsonová a „administrativa pracuje pro Izrael“
Ostře se Owens vymezuje i vůči Donaldu Trumpovi, k němuž měla dřív blízko. Tvrdí, že „byli podvedeni“ a že druhá Trumpova administrativa je jiná než ta první. Zmiňuje velký finanční dar od donorky Miriam Adelsonové a je přesvědčena, že přišel s podmínkami. Opakuje své jádro: kdo vezme takové peníze, ztrácí volnost říkat ne.
Z toho vyvozuje svůj asi nejsilnější soud — že současná administrativa podle ní nepracuje pro Trumpa, ale pro Izrael, a že Kirk býval málem osamoceným hlasem, který varoval před zapojením do konfliktu s Íránem. Trumpa nakonec líčí spíš s lítostí než s hněvem, jako člověka, který se podle ní vzdal skutečné moci.
Elity, Epstein a okultní „rituál“
V závěru rozhovoru se Owens dostává k tomu, co pokládá za skutečné pozadí moci. Vůči technologickému miliardáři Peteru Thielovi má podle svých slov silně odmítavý instinkt a odkazuje na jeho údajné zmínky v materiálech kolem Jeffreyho Epsteina. Epsteinův případ jí slouží jako důkaz, že podle ní existuje síť vlivných lidí „na levici i pravici“, kteří jsou navzájem chráněni.
Tvrdí, že tuto vrstvu spojuje zneužívání dětí a okultismus; odvolává se na okultní autory a mluví o rituálech a uctívání, které přisuzuje elitám. Z toho vychází i její nejzazší tvrzení o smrti Charlieho Kirka — je přesvědčena, že jeho atentát byl „okultní rituál“, a popisuje, že jí kdosi poslal starý zednářský text, v němž prý našla obraz odpovídající tomu, jak Kirk seděl.
Zednářství, katolická církev a Rusko
Owens svůj světonázor uzavírá rozsáhlým historickým výkladem. Moderní zednářství podle ní vede přes osvícenské tajné společnosti až k „Iluminátům“ a k otcům zakladatelům USA; celé to čte jako dlouhou válku proti katolické církvi, kterou pokládá za strážkyni pravdy. I Sigmunda Freuda do tohoto rámce zasazuje — tvrdí, že moderní psychologii vytvořil jako nástroj, jak nahradit kněze terapeuty a nalomit církev zevnitř.
Sama nedávno konvertovala ke katolictví, k němuž ji přivedl manžel, a popisuje k němu silnou příchylnost. Naopak Rusko líčí jako zemi, která podle ní „drží klíč k mnoha tajemstvím“; z nedávné cesty do Moskvy si odnesla obdiv k jeho historii a duchovnímu dědictví. Komunismus a zionismus označuje za „bratra a sestru“ se společným cílem zničit historii a víru a tvrdí, že Amerika je dlouhodobě pod jakýmsi „bolševickým kouzlem“.
UFO a přistání na Měsíci
Na dotaz na UFO a takzvané UAP odpovídá Owens jediným slovem — „rozptýlení“. Případné odhalování mimozemské technologie pokládá za odvádění pozornosti od toho, co považuje za skutečné „konečné odhalení“ — totiž kdo doopravdy vládne. Vláda podle ní dlouho skrývá vyspělé technologie a hrozba odhalení má jen odvést pozornost jinam.
Ve stejném duchu, spíš mimochodem, zmiňuje i svůj názor, že k přistání člověka na Měsíci nikdy nedošlo — v čemž se podle svých slov rozchází i s vlastním týmem.
Závěr
Rozhovorem se táhne jedna linka: přesvědčení, že za smrtí Charlieho Kirka, za jejími spory s bývalými zaměstnavateli i za tlakem na další veřejné osoby stojí jeden a týž mechanismus, který Owens spojuje s Izraelem, zionismem a „handlery“. Jde o svědectví a světonázor jedné z nejkontroverznějších postav americké pravice; jednotlivá tvrzení si čtenář může ověřit a posoudit sám.
Ověřená tvrzení
1 Charlie Kirk, spoluzakladatel Turning Point USA, byl zastřelen 10. září 2025 při vystoupení na Utah Valley University. Shodně mezinárodní agentury, 2025.
2 Úřady jako podezřelého ze zastřelení Charlieho Kirka zadržely a obžalovaly Tylera Robinsona; tvrzení Owens o jeho nevině je jejím osobním názorem, který je v rozporu s oficiálním obviněním. Prokuratura státu Utah, 2025.
3 Společnost Adidas ukončila spolupráci s Kanye Westem v říjnu 2022 po sérii jeho antisemitských výroků. Shodně mezinárodní agentury, 2022.
4 Při atentátu na Donalda Trumpa 13. července 2024 v Butleru v Pensylvánii byl zastřelen hasič Corey Comperatore; tvrzení Owens, že šlo o cílený atentát na něj, je jejím osobním výkladem. Shodně mezinárodní agentury, 2024.
