Předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura ve streamu shrnuje pozici nové vládní koalice k aktuálním tématům: zrušení poplatků České televizi, hledání společného koaličního kandidáta na prezidenta, postoj k euru a Evropské unii, otázku služebních poměrů na ministerstvech i plány na referendum a snížení důchodového věku. Většinu prostoru věnuje obhajobě toho, proč podle něj systém koncesionářských poplatků doslouží.
Demonstrace u ČT a průzkum o dobrovolných poplatcích
Téma otevírá průzkum zveřejněný mainstreamovým serverem Seznam Zprávy, podle něhož by Česká televize v případě dobrovolných poplatků vybrala téměř nic — většina diváků by je dobrovolně neplatila. Pro Okamuru je to potvrzení, že odpor proti rušení poplatků je hájením vlastních zájmů úzké skupiny pracovníků ČT, ne hájením demokracie. SPD podle něj voličům slíbila zrušení poplatků bez náhrady a tento slib hodlá splnit. Argument, že zestátnění financování ČT povede ke zvýšení daní, odmítá: programové prohlášení vlády zvyšování daní vylučuje, úspory mají přijít ze sekání duplicit ve státní agendě — za půl roku prý nová vláda už ušetřila přes 10 miliard korun.
Společný koaliční kandidát na prezidenta proti Petru Pavlovi
V prezidentské volbě má podle Okamury cílit vládní koalice na jednoho společného kandidáta. Důvodem je porazit prezidenta Petra Pavla, kterého popisuje jako lídra liberální opozice — mimo jiné kvůli opakovanému tlaku na přijetí eura. Připomíná, že vstup do eurozóny by Česko stál účast na sanačním fondu pro zadlužené státy (zmiňuje Francii, Španělsko, Itálii a Řecko) — sto miliard korun by podle něj putovalo na pokrytí cizích dluhů. S účastí SPD ve vládě je euro v Česku vyloučené. Konkrétní jméno kandidáta sice v hlavě má, ale uvádět ho nyní odmítá — mediálnímu tlaku by takový adept podle něj nepřežil. Stejnou logiku — jeden společný kandidát — chce uplatnit i v podzimních senátních volbách.
Lipská energetická burza, jaderné bloky a EU
K vystoupení z lipské energetické burzy by byl SPD osobně pro, ale s 15 poslanci ze dvou set jde o věc kompromisů uvnitř koalice. Vážnější překážku vidí v notifikaci Evropské unie pro dostavbu jaderných bloků: podle aktuálních informací EU neumožní, aby Česko nejprve spotřebovalo levnou jadernou elektřinu doma a vyváželo až přebytky. Tlak směřuje k tomu, aby se elektřina i pro domácí spotřebu prodávala za tržní ceny lipské burzy. K tomu přidává migrační pakt, který EU od minulého týdne aplikuje a který nová vláda odmítá implementovat — i za cenu hrozících pokut. Závěr: v současné podobě EU nevidí pro Česko prakticky žádná pozitiva, řešení odkládá až na jiný volební výsledek.
Babiš a obsazení ministerstev SPD: případ generála Zůny
Tvrzení, že kandidáty na ministry za SPD vybíral premiér Andrej Babiš, Okamura odmítá jako nesmysl. Ilustruje to na ministrovi obrany — generálu Zůnovi, kterého osobně zná zhruba pět let z odborných seminářů pořádaných v Poslanecké sněmovně Radovanem Víkem (dnes náměstkem na ministerstvu obrany). Že na ministerstva nominovala SPD nestraníky, popisuje jako standardní postup — připomíná, že i hnutí ANO obsazovalo většinu resortů nestraníky (jmenuje Adama Vojtěcha, Karla Havlíčka, Alenu Schillerovou, Daniela Ťoka, Kláru Dostálovou). Předvolební linka SPD — odborníci na ministerstvech, politici ve sněmovně, žádné dublování funkcí — se podle Okamury naplňuje.
Ombudsmanka na ministerstvu obrany a chystaná úprava služebního zákona
Diváci se ptají na Kateřinu Bursíkovou Jacques (bývalou poslankyni za Stranu zelených, v transkriptu pod foneticky zaznamenanou variantou „Kateřina Žák"), která loni získala pozici ombudsmanky pro lidská práva na ministerstvu obrany. Okamura zdůrazňuje, že nešlo o nominaci nové vlády — Bursíková Jacques byla na úřad přijata ještě za minulé Fialovy vlády, podle jeho informací je ve služebním poměru a nelze ji bez porušení zákona jednoduše odvolat. Sám by ji tam nevzal a téma už interně řešil. K tomu navazuje plánovaná úprava služebního zákona: vláda chce v něm posílit flexibilitu, aby se státní správa více přiblížila běžnému pracovnímu právu, kterým se řídí drtivá většina zaměstnanců. Cílem podle Okamury není vyhazování státních zaměstnanců — naprostá většina pracuje dobře — ale možnost rozloučit se s těmi, kdo si na úřad nosí aktivismus.
Sjezd sudetských Němců, Banderovci a chybějící prezident na pietách
SPD se podle Okamury podařilo prosadit usnesení proti sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně — koaliční partneři návrh přijali. Postoj prezidenta Pavla, který se podle Okamury staví k landsmanšaftu vstřícně, kritizuje a srovnává ho s tím, že polský prezident Karol Nawrocki odebral Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání kvůli pojmenovávání ukrajinských jednotek po banderovcích — formacích, které za druhé světové války zabíjely volyňské Čechy, Židy i Poláky. Připomíná také, že prezident Pavel se podle něj neobjevil na pietních aktech v Resslově ulici (výročí atentátu na Heydricha) ani v Lidicích, zatímco na přijetí představitelů landsmanšaftu si čas našel — pro Okamuru důvod usilovat o jeho výměnu v příštích volbách.
Referendum, senátní volby a chybějící hlasy v opozici
Zákon o referendu, kterým by bylo možné rozhodovat i o poplatcích pro ČT, je ústavní zákon — vyžaduje 120 hlasů ve sněmovně a třípětinovou většinu v Senátu. Vládní koalice má dnes 108 hlasů, chybí jí tedy 12 hlasů z opozice. Jediná opoziční strana, která měla referendum v programu, byli podle Okamury Piráti — po volbách ale odmítli o návrhu jednat. V Senátu drží většinu ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, proto vyzývá voliče, aby v podzimních senátních a komunálních volbách podpořili koaliční kandidáty — bez většiny v Senátu žádný zákon o referendu neprojde.
Sloučení ČT a ČRo a srovnání s komerčními rádii
Sloučení České televize a Českého rozhlasu by Okamura uvítal — model funguje v zahraničí a úspory by byly značné (dnes existují dva generální ředitelé, dva sekretariáty, dvě zpravodajské redakce, paralelní zahraniční zpravodajové). Pro tento krok ale nová koalice politickou podporu nezískala, takže zůstává prozatím u zrušení poplatků. Argument o nákladnosti veřejnoprávních médií ilustruje srovnáním s komerčním Rádiem Impuls — uvádí pro něj roční tržby kolem 146 milionů korun a 24 zaměstnanců (včetně Rock Zone), zatímco Český rozhlas má 1 400 zaměstnanců a rozpočet 2,36 miliardy, přitom poslechovost je u Rádia Impuls srovnatelná. V druhé fázi by Okamura prosazoval dobrovolné poplatky — kdo se chce dívat či poslouchat, ten si zaplatí.
Generální ředitel ČT, propouštění a chystaná stávka
Vyjádření generálního ředitele ČT, že po snížení rozpočtu si nedokáže představit fungování televize, Okamura komentuje ostře: ředitel, který nedokáže pracovat s rozpočtem sedmi až osmi miliard korun na ČT1, ČT2, ČT24 a ČT Sport, by ve své pozici neměl pokračovat. Argument vedení, že bude třeba propustit 600 zaměstnanců, považuje za nelogický — koncesionářské poplatky se zvedaly před rokem a čtvrt, ČT podle něj současně tvrdí, že třetinu navýšení rozpustila do platů. Na druhý den po streamu se měla konat schůzka koalice s odbory ČT a navazující koaliční rada. Stávku v České televizi a brání avizovaného vysílání jako rukojmí označuje za špatný krok — vysílání platí občané.
Neziskové organizace a rejstřík financování
Příprava registru neziskových organizací financovaných z veřejných peněz spadá do gesce ministerstva financí (hnutí ANO), ne SPD — proto nejde o žádné „odebrání" agendy. Práce je podle Okamury z velké části hotova: rejstřík v podobě obdobné justice.cz by měl být letos veřejně dostupný a má pokrýt nejprve toky ze státního rozpočtu, měst a obcí. Druhou fází budou neziskovky financované ze zahraničí — jejich evidence se podle Okamury aktuálně dopracovává na úřadu vlády.
Dovolená, důchodový věk a fyzicky náročné profese
Návrh zvýšit zákonnou dovolenou z 20 na 25 dní by Okamura podpořil, ale upozorňuje na opačnou stranu mince — diskuse v SPD i s odborníky podle něj ukázala obavu, že více volna by mohlo zbrzdit růst platů. Naproti tomu u důchodového věku má jasno: nová vláda chce zastropovat maximální věk odchodu do důchodu zpět na 65 let (Fialova vláda ho zvedla na 67) a pro fyzicky náročné profese (havíři, hutě, chemické provozy) zachovat možnost dřívějšího odchodu bez krácení důchodu.
Závěr
Okamurův souhrnný vzkaz divákům je konzistentní: tlak SPD ve vládní koalici míří na zrušení koncesionářských poplatků, blokování přijetí eura a migračního paktu, společného protikandidáta proti prezidentu Pavlovi a postupné posílení nástrojů přímé demokracie (zákon o referendu, většina v Senátu). Tam, kde je SPD se svými 15 poslanci v menšině, otevřeně přiznává limity — a apeluje na voliče, aby ve volbách dali straně silnější mandát.
