Třetí jednací den 34. schůze Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 15. října 2026 obsáhl tři velké bloky. Dopoledne se poslanci vrátili k odpovědím ministrů na písemné interpelace, pak v rychlém sledu prošel balík mezinárodních smluv a tři vládní předlohy ministerstva spravedlnosti. Odpoledne patřilo ústním interpelacím, na které z vlády přímo odpovídali ministři vnitra, zdravotnictví, kultury, sportu a práce. Premiér Andrej Babiš byl omluven kvůli zahraniční cestě, na dotazy mu adresované tedy odpoví písemně do 30 dnů.
Metnar: zrušení týmu KRIT byla reorganizace, ne konec krizové komunikace
Nejdelší dopolední debata se týkala krizového informačního týmu KRIT, který ministerstvo vnitra k 1. dubnu 2026 rozpustilo a strategickou komunikaci začlenilo do odboru komunikace. Pirátská poslankyně Irena Ferčíková Konečná nebyla spokojená s písemnou odpovědí a ptala se, kdo dnes na ministerstvu zajišťuje odbornou krizovou komunikaci státu, například při hybridních hrozbách nebo vlnách veder.
Ministr vnitra Lubomír Metnar trval na tom, že nešlo o zrušení krizové komunikace, ale o reorganizaci, za kterou si stojí. KRIT podle něj nikdy nebyl samostatným útvarem, šlo jen o označení oddělení strategické komunikace. Krizová komunikace je dlouhodobě součástí systému krizového řízení: běží přes krizový štáb ministra vnitra a Ústřední krizový štáb a ředitel odboru komunikace je členem krizového štábu ministra. Systém tak podle Metnara fungoval před vznikem týmu i po něm.
Jako doklad uvedl požár v Pardubicích, který byl kvalifikován jako teroristický útok, a požár v Českém Švýcarsku. Z týmu podle něj v obou případech nevzešlo vůbec nic. Při požáru v Pardubicích okamžitě zasedl krizový štáb ministra a oddělení strategické komunikace žádnou samostatnou roli nehrálo. Pojetí strategické komunikace předchozí vlády podle ministra přinášelo chaos a místo věcných informací urážky lidí ze strany vládního koordinátora.
Druhým argumentem byly peníze. Na aktivity oddělení šlo v minulosti přes 134 milionů korun a hospodárnost části výdajů označil Metnar za těžko obhajitelnou. Z podkladů za roky 2023 až 2025 citoval například nákup mediálního prostoru za 20 milionů nebo plakátovací plochy za 2,2 milionu, jména firem schválně neuváděl. Za současné vlády podle něj resort na vlastní propagaci nevydal nic a uvolněné peníze přesměroval do projektu Bezpečné dětství, zaměřeného na pomoc ohroženým dětem a prevenci násilí.
Ministra podpořili koaliční poslanci. Hubert Lang (ANO) označil KRIT a Stratkom za PR oddělení, které podle něj společnost spíš rozdělovalo, než aby jí pomáhalo, a připomněl, že bezpečnost státu zajišťují krizové štáby, odbory ministerstva i zpravodajské služby. Radek Koten (SPD) dodal, že 134 milionů daňových poplatníků mělo jít spíš policistům ve službě. Vyhrocená výměna, v níž ministr poslankyni nařkl ze lži, skončila vzájemnou omluvou. Návrh usnesení, kterým poslankyně vyslovovala s odpovědí nesouhlas, Sněmovna nepřijala: pro bylo 32 poslanců, proti 65.
Koalice přeskládala program a prosadila večerní hlasování
Před polednem přišla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá jménem tří koaličních klubů, tedy ANO, Motoristů a SPD, s procedurálním návrhem: Sněmovna bude ten den jednat a hlasovat i po 19. a 21. hodině. Návrh prošel poměrem 67 ku 40. V dalších hlasováních koalice přeskládala pořadí nedoprojednaných bodů ministerstva spravedlnosti: na první místo šla novela trestního zákoníku (tisk 207), za ní obchodní tajemství, evidence skutečných majitelů a zákony o odčerpávání majetku. Všechny změny prošly s 70 až 83 hlasy pro.
Po skončení bloku smluv se kluby dohodly, že tři z těchto bodů projedná Sněmovna hned, ještě před polední přestávkou, a večerní jednání po interpelacích odpadne.
Balík mezinárodních smluv: policie, hranice a daně
Blok mezinárodních smluv otevřel ministr vnitra Lubomír Metnar smlouvou se Slovenskem o policejní spolupráci, podepsanou 6. února 2026 v Bratislavě. Nahradí překonanou smlouvu z roku 2004 a posune spolupráci na úroveň, kterou má Česko smluvně nastavenou s Německem a Rakouskem; obdobná smlouva s Polskem je podle ministra v závěrečné fázi. Vedle společných hlídek, styčných důstojníků a přeshraničního pronásledování zavádí nové instituty: zásah na území druhého státu při bezprostředně hrozícím nebezpečí, průvoz osob, spolupráci při identifikaci obětí hromadných neštěstí a při dočasném obnovení kontrol na vnitřních hranicích. Spolupráce se rozšiřuje i na přestupky. Sněmovna dala souhlas 120 hlasy, nikdo nebyl proti.
Stejně jednoznačně prošly ve druhém čtení smlouva s Mongolskem o policejní spolupráci a smlouva s Německem o společných státních hranicích. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová pak uvedla tři smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Smlouva s Tanzanií je historicky první; vyjednávat se začala, už když byla Schillerová ministryní financí poprvé. Keňa je podle ní vstupní branou do východoafrického společenství se zhruba 150 miliony obyvatel. Smlouva s Maltou nahrazuje dokument platný od roku 1997, který už neodpovídá mezinárodním standardům. Všechny tři získaly přes 110 hlasů a žádný proti.
V prvním čtení posílali poslanci do výborů dohody o letecké dopravě se Senegalem, Gambií, Irákem a Ghanou, smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Argentinou, smlouvu o vydávání s Kanadou, kterou uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, aktualizované hraniční dokumenty s Polskem nebo několik úmluv o ochraně přírody a proti dopingu. Většinu smluv za nepřítomné kolegy předkládal ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.
Patří k nim i úmluva o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny, podepsaná 15. května 2026 v Kišiněvě. Komise má být druhým pilířem mezinárodního odškodňovacího mechanismu za škody způsobené protiprávním jednáním Ruska na Ukrajině od 24. února 2022. Odškodnění by si podle Šťastného mohly nárokovat i české fyzické a právnické osoby, kterým na Ukrajině kvůli válce vznikla škoda. Úmluvu už ratifikovalo deset států a podepsalo dalších třicet. Do zahraničního výboru ji Sněmovna poslala poměrem 97 ku 11.
Česko chce vystoupit z moskevského Intersputniku
Poslední smlouvou bloku byl návrh na vystoupení Česka z Mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik a na výpověď souvisejících smluv. Ministr Šťastný v zastoupení prvního místopředsedy vlády Karla Havlíčka připomněl, že jde o mezivládní organizaci se sídlem v Moskvě. Založilo ji 15. listopadu 1971 osm socialistických států včetně Československa a Sovětského svazu, dnes má 24 členů.
Vystoupením zanikne český podíl v organizaci i nárok na roční dividendu. Vzhledem k finančním problémům a upadající činnosti Intersputniku ale vláda nepředpokládá, že by šlo o významnou ztrátu. Materiál prošel připomínkovým řízením bez jediné připomínky a vláda ho schválila 24. srpna 2026. Sněmovna ho přikázala zahraničnímu výboru 93 hlasy, proti bylo sedm poslanců.
Tejc: přísnější tresty za ničení životního prostředí
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc stihl uvést jen první ze tří bodů svého resortu, kvůli jednání se zástupci evropského úřadu ho pak zastoupil ministr Šťastný. Novela trestního zákoníku má podle Tejce zásadně zpřísnit trestání škod na životním prostředí: výrazně se zvyšují sazby a přibývají nové skutkové podstaty. Ministr řekl, že se těší na podrobnou debatu ve výborech, aby mohla být ochrana životního prostředí co nejdříve přísněji postihována i trestním právem.
Novela převádí do českého práva evropskou směrnici 2024/1203 o trestněprávní ochraně životního prostředí, jejíž lhůta k převzetí uplynula 21. května 2026. Zavádí nový trestný čin těžkého poškození životního prostředí, tedy trvalého nebo dlouhodobého závažného poškození půdy, vody, ovzduší či ekosystémů. Podle nového ustanovení se u vyjmenovaných trestných činů nebude přihlížet k úřednímu povolení, pokud pachatel věděl, že bylo získáno úplatkem či podvodem, nebo že je zjevně nezákonné. Samo povolení přitom trestní odpovědnost nezakládá. Přísnější je i postih v nakládání s odpady, chemickými látkami, rtutí a fluorovanými skleníkovými plyny.
Po prvním čtení, v němž Sněmovna o obsahu ještě nehlasuje a jen rozhoduje, kterému výboru návrh pošle, míří novela k ústavněprávnímu výboru. Pro bylo 84 poslanců, nikdo proti. Co následuje, ukazuje přehled cesty zákona od návrhu po Sbírku.
Obchodní tajemství a uzavřená evidence skutečných majitelů
Novela o obchodním tajemství podle ministra Šťastného zpřesňuje ochranu a uvádí ji plně do souladu s evropskou směrnicí. Porušení obchodního tajemství se vyčleňuje z nekalé soutěže do samostatné úpravy, takže ochrana bude platit i mimo hospodářský styk. Zákon nově rozlišuje tři formy porušení, tedy neoprávněné získání, zpřístupnění a využití, a výslovně říká, kdy jde o legitimní postup, například při nezávislém objevu nebo reverzním inženýrství. Posiluje i ochranu tajemství v soudním řízení, při nahlížení do spisu a zveřejňování rozsudků. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027. Do ústavněprávního výboru šla novela 80 hlasy bez odporu.
Větší dopad má novela zákona o evidenci skutečných majitelů. Reaguje na rozsudek Soudního dvora EU z roku 2022 a navazující rozsudky českých nejvyšších soudů z roku 2025, podle kterých neomezený veřejný přístup nepřiměřeně zasahuje do soukromí. Ministerstvo spravedlnosti evidenci kvůli nim fakticky uzavřelo už 17. prosince 2025 a novela tento stav převádí do zákona. Volný přístup nahradí kontrolovaný přístup na základě oprávněného zájmu, který ministerstvo ověří zpravidla do 12 pracovních dnů. U novinářů, neziskových organizací a akademiků, kteří se zabývají bojem proti praní peněz, se oprávněný zájem předpokládá. Veřejně zůstanou údaje, které už jsou ve veřejných rejstřících, a každý si ověří, zda firma splnila evidenční povinnost.
Rozšiřuje se i okruh institucí s dálkovým přístupem, od Evropského veřejného žalobce po Europol, a evidence se napojí na evropský systém propojení registrů. Soud bude moci údaje skrýt až na deset let také u lidí, kterým by zveřejnění přineslo riziko vydírání nebo pronásledování. Skutečný majitel nově uvidí, kdo do jeho záznamu nahlížel. Lhůta k převzetí směrnice uplynula 10. července 2026; kvůli přestavbě informačního systému za zhruba 45 milionů korun počítá předkladatel se zpožděním v řádu měsíců.
Ministr Šťastný v rozpravě zdůraznil, že Motoristé ochranu osobních údajů vždy podporovali a podporovat budou. Požádal ale výbory o rozbor ustanovení, které dovoluje údaje skrýt kvůli obavě z trestné činnosti. U konečných vlastníků velkých firem si takové riziko dovede představit prakticky vždy, a transparentnost by tak mohla zmizet. Opoziční poslankyně v rozpravě ocenila dohodu s ministrem Tejcem na pozměňovacím návrhu, který okruh oprávněných žadatelů rozšíří. Do ústavněprávního výboru šla novela poměrem 77 ku 1.
Klempíř: satira ani kritika státu nejsou důvodem odmítnout dotaci
Odpolední ústní interpelace otevřel dotaz na novou podmínku v dotačních programech ministerstva kultury: příjemce nesmí při čerpání dotace a ve výstupech projektu hanobit skupiny osob pro jejich rasu, národnost, politické přesvědčení nebo vyznání. Ministr kultury Oto Klempíř ujistil, že ministerstvo nebude rozhodovat o tom, co má spisovatel psát ani koho smí kritizovat. „Samotný politický obsah, satira ani kritika státní moci nejsou důvodem k odmítnutí dotace,“ řekl. Kdyby o podporu dnes požádal Jaroslav Hašek, dotaci by podle ministra dostal.
Nové podmínky podle Klempíře napravují dlouholeté připomínky Nejvyššího kontrolního úřadu a ministerstva financí, které předchozí vedení resortu neřešilo. Ministerstvo má povinnost kontrolovat, zda jsou veřejné peníze využité k účelu, na který byly poskytnuty, a nyní bude kontrolovat podrobněji. „Svoboda projevu neznamená automatický nárok na veřejnou dotaci,“ dodal; dotace ale zároveň nesmí být nástrojem omezování svobody projevu. Petice o tom, že ministerstvo zakazuje třeba Shakespeara, označil za hysterické: zobrazení násilí podle něj není jeho schvalováním a mluvit o politice neznamená dělat politickou propagaci.
V dotačních komisích nově nesmí zasedat lidé přímo spojení s posuzovaným projektem. Dosavadní praxi, kdy člen komise při střetu zájmů „jde za dveře“, považuje ministerstvo za nepřípustnou; komise budou podle Klempíře složené z nezávislých expertů a ministr do jejich rozhodování zasahovat nebude. K dotazu na výrok předsedy Motoristů Petra Macinky a náměstka ministra Adama Kociána, kteří podle interpelujícího poslance označili památkáře za mafii, ministr řekl, že šlo o hospodský humor, který nemusí vyhovovat každému, nikoho urazit nechtěl a k odvolání náměstka důvod nevidí. Památkářů si podle svých slov vysoce cení a věc chce vyřešit na úterním předávání cen, které s nimi pořádá.
Vojtěch: vyrovnaná úhradová vyhláška, očkování v lékárnách a kratom
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odpovídal na nejvíc dotazů. Úhradová vyhláška pro rok 2027 je podle něj postavená jako vyrovnaná, zhruba na 605 miliard korun na příjmech i výdajích, k tomu počítá s 13miliardovou injekcí, pokud projde zvýšení plateb za státní pojištěnce. Regionální nemocnice porostou zhruba o pět procent, fakultní o dvě a půl. Sjednocené základní sazby se rozšíří z 30 na téměř 50 procent akutní lůžkové péče. Ministerstvo chce centralizovat vysoce specializovanou péči a běžné operace, jako jsou žlučníky, slepá střeva nebo kýly, přesouvat do regionálních nemocnic; podporuje také dlouhodobě podfinancovaná interní oddělení. Vyšší úhrady za náhrady kyčelního kloubu ve fakultních nemocnicích zdůvodnil tím, že tam končí komplikovanější pacienti.
Centra pro vzácná onemocnění dostanou dál 10 milionů korun za každé centrum a 126 korun za každého unikátního pacienta, mění se ale rozdělení peněz mezi ně. Ministerstvo nedávno přijalo národní strategii klinických hodnocení do roku 2035, která má zkrátit a zjednodušit administrativu, aby farmaceutické firmy dávaly klinické studie do Česka, a ne do jiných zemí. O nárůstu platů zdravotníků se bude jednat příští týden v rámci reformy platových tabulek; nárůst se podle ministra musí vejít do úhrad.
U biologické léčby Alzheimerovy nemoci čeká ministerstvo na hodnotící zprávu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Dopad do veřejného pojištění se odhaduje zhruba na miliardu a půl ročně a odhady počtu pacientů se pohybují od pěti do třiceti tisíc, což je podle Vojtěcha potřeba vyjasnit kvůli financím i kapacitám center. Pracovní skupina se sejde nejpozději do konce roku. Návrh na očkování v lékárnách vláda zatím odložila; ministr ho chce upravit tak, aby výčet nemocí stál přímo v zákoně. Chřipkové vakcíny pro běžnou veřejnost mají být u praktických lékařů v řádu dnů a je jich asi o šest procent víc než loni.
K takzvanému lex kratom Vojtěch zopakoval, že nikotinové sáčky se zakazovat nebudou. Sáčky bez tabáku mají dostat obdobný režim jako elektronické cigarety a regulace se týká jiných rizikových látek, ne nikotinu. Zákaz internetového prodeje kratomu obhajoval tím, že v kamenném obchodě je kontrola totožnosti spolehlivější. I po zavedení regulovaného prodeje podle dat končí v nemocnicích s otravou kratomem stovky dětí, některým je deset nebo jedenáct let. Návrh proto vláda rozšířila i na syntetické kanabinoidy.
Šťastný a Metnar k ruským sportovcům, hale ve Žďáru i bezpečnosti
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný zopakoval, že nesouhlasí se startem ruských a běloruských reprezentantů pod vlastní vlajkou a hymnou, protože Rusko jako agresor sport využívá k propagandě. Proti rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru zrušit suspendaci ruského olympijského výboru zásadně protestoval. Vláda ani on podle něj nemají právní nástroj, jak českým sportovcům zakázat start na konkrétní akci. Existuje ale vládní usnesení ze 6. září 2023 o účasti ruských a běloruských sportovců a cestou k jeho prosazení je důsledné uplatňování vízové povinnosti, které ale spadá pod ministra vnitra. Šťastný slíbil, že prostuduje nizozemský postup, kdy úřady odmítly víza ruským gymnastkám s vazbou na armádu, a probere ho s ministrem vnitra.
Ministr vnitra Lubomír Metnar potvrdil, že s kolegou spolupracuje a jedna žádost týkající se účasti ruských sportovkyň už byla zamítnuta. K podpoře dalšího sankčního balíčku EU se nechtěl vyjádřit před jednáním vlády. Ministerstvo podle něj bezpečnostní situaci vyhodnocuje denně, Bezpečnostní rada státu se jí zabývá a bezpečnostní sbory včetně hasičů přešly na rychlejší postupy, revizi krizových plánů a intenzivnější cvičení. V každém kraji probíhá v průměru jedno cvičení měsíčně na zásah proti aktivnímu útočníkovi; pražská policie uspořádala 203 školení pro více než 10 tisíc lidí. Policie loni evidovala 269 incidentů ve školském prostředí, od šikany po ublížení na zdraví.
Metnar odpovídal také na otázku k hale pro ledové sporty ve Žďáru nad Sázavou, kterou premiér v červnu slíbil postavit. Ministerstvo vnitra podle něj podrobně posuzuje studii proveditelnosti a dopadovou studii a model financování teprve dolaďuje. Celou zhruba miliardu v prvním roce nepotřebuje, peníze na projektovou přípravu v řádu desítek milionů korun ale v rozpočtu má. „My si za tím stojíme,“ řekl s tím, že vláda chce podporovat sport tam, kde má Česko skvělé výsledky.
Juchelka: studenti a superdávka, potíže s jednotným hlášením
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka vysvětloval, proč studenti žijící mimo domov často na superdávku nedosáhnou. Zákon podle něj vychází z vyživovací povinnosti rodičů: student, který se kvůli studiu zdržuje mimo byt rodičů, se dál počítá do jejich domácnosti a ta pak může dávky čerpat. Příjem pracujícího studenta se přitom do příjmu domácnosti nezapočítává, což podle ministra prosadil už dřív. Samostatnou domácnost může student tvořit, pokud prokáže, že skutečně žije a hospodaří odděleně. Metodiku úřadů práce a dostupná data ministr slíbil poslat.
K jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů Juchelka připomněl, že systém schválila předchozí vláda a jeho ministerstvo ho od 15. prosince opravuje. V dubnu a květnu mělo chybu asi 40 procent podání a Česká správa sociálního zabezpečení vyřizovala kolem 30 tisíc dotazů týdně. Dnes je podle ministra provoz stabilní a chybná podání klesla na nízké jednotky procent. Systém se každý měsíc dál ladí s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu, daňovými poradci i výrobci mzdových programů. „Od 15. prosince díky naší vládě už pokusné králíky z českých firem neděláme,“ uzavřel.
Závěr
Čtvrteční jednání ukázalo vládní koalici v roli, která jí vyhovuje nejvíc: s jasnou většinou při procedurálních hlasováních a s rychlým odbavením dvou desítek smluv a evropských předloh. Ministr vnitra Metnar obhájil zrušení týmu KRIT jako úsporu a návrat ke standardnímu krizovému řízení. Ministři Tejc a Šťastný poslali do výborů přísnější tresty za ekologickou kriminalitu i novou podobu evidence skutečných majitelů. V odpoledních interpelacích pak ministři hájili dotační pravidla kultury, vyrovnanou úhradovou vyhlášku a opravy zděděného hlášení zaměstnavatelů. Schůze pokračuje v pátek 16. října.
