Někdy se musím s překvapením zastavit nad tím, jak velmi nepřesně a zkresleně média prezentují určité zprávy. Mám před sebou zprávu ČTK ze 24. srpna 2009 o otázce majetkového vyrovnání mezi církvemi a státem. Cituji: „Skupina poslanců kolem Vladimíra Tlustého (zvolen za ODS) kritizovala to, že v zákoně není přesně uveden soupis nahrazeného majetku, a také postup, kterým se dospělo k výši finanční náhrady. Spolu s poslanci ČSSD a KSČM se jim podařilo prosadit přerušení projednávání této předlohy. Návrhem se zabývala i poslanecká komise, která ho letos na jaře nedoporučila ke schválení.“ Tolik zpráva ČTK.

Podívejme se na novinářskou kvalitu této zprávy. Text mluví o dvou skupinách, které se návrhem zákona zabývaly: „skupina poslanců kolem Vlastimila Tlustého…“ a „návrhem se zabývala i poslanecká komise…“. Zpracovatel této zprávy v ČTK si nevšiml, že práce poslanecké komise je důsledkem kritiky té „skupiny poslanců“ (lze zjistit v zápisech ze zasedání této komise). Jde tedy o jednu skupinu, nikoliv o dvě! Špatná úroveň zprávy je dále v tom, že se tu sice mluví „o kritice“, ale už se neříká, že všechny námitky byly v komisi vyvráceny a že oponenti už neměli co namítat. Čili že námitky byly vysvětleny. A dokonce v otázce „výše finanční náhrady“ komise pozvala doc. ing. Jiřího Schwarze, děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (člen Národní ekonomické rady vlády – „Nervu“), a ten se svým týmem spolupracovníků zjistil, kolik vynesl totalitním režimem znárodněný majetek od 50. let až do dneška a kolik za stejnou dobu stát do církve investoval. Tím námitky skončily. Vyšlo najevo, že vedle vypočtené částky finanční náhrady 83 miliard v návrhu zákona dluží stát k současnosti vlastně ještě zhruba 160 miliard, které ale církev nežádala a které by státu odpustila. Jak to, že zpracovatel této zprávy opominul takto závažný fakt a tak hrubě zkreslil skutečnosti v neprospěch církve?! Je to neschopnost, zlý úmysl nebo politická objednávka?

A další nepochopitelný omyl: té skupině poslanců „se podařilo prosadit přerušení projednávání této předlohy“. To nebyla „skupiny poslanců“, ale parlamentní komise, která měla 12 členů – 6 z vládní koalice, 6 z opozice. Přestože všechny námitky byly zodpovězěny a vyřešeny, při hlasování poslanec Tlustý zradil své kolegy a přeběhl k opozici a tímto způsobem byla takto nezodpovědně, bez jakýchkoliv důvodů předloha smetena se stolu! Je známo, že poslanec Tlustý si vyřizuje své osobní účty s tehdejším premiérem Topolánkem za to, že nebyl jmenován ministrem financí, o což usiloval. Takže sobecké zájmy jednotlivce zde zvítězily nad zájmem celé společnosti, totiž měst a obcí, které měly na tomto zákoně eminentní zájem, poněvadž nevyřešené restituční záležitosti blokují jejich rozvoj. Opravdu trestuhodné zkreslování skutečností a hrubě nepravdivé dezinformování naší veřejnosti.

A to ještě není vše. Ve druhé polovině citované zprávy se říká: „Poslanci v roce 2003 došli k názoru, že navržená dohoda je pro stát nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví…“ Když jsme tehdy zjišťovali mezi poslanci, proč hlasovali proti této smlouvě, skoro všichni oslovení nám řekli, že text nečetli! Jak „došli poslanci k názoru“ ... ?

Rozhodující hlas měl prof. Václav Pavlíček, který před hlasováním uvedl dva populistické nepravdivé argumenty: že smlouva znevýhodňuje náš stát a privileguje katolickou církev a dále že diskriminuje ostatní církve. Jak nesmyslné jsou to argumenty, dobře ví ten, kdo chápe, co znamená mezinárodní smlouva a co je jejím obsahem. Je uzavírána mezi katolickou církví a státem téměř všude v Evropě. Lze také pochopit i nesmyslnost argumentu o diskriminaci ostatních církví, jestliže víme, kdo uzavírá takovéto mezinárodní smlouvy.

Na své internetové stránce www.kardinal.cz jsem obšírně vyvrátil nepravdivost těchto nepřátelských argumentů. Prof. Pavlíček napsal v Parlamentním zpravodaji (leden 2003) článek „K problematice mezinárodních smluv mezi státy a Apoštolským stolcem“. V něm vlastně na řadě míst nepřímo líčí vztah, jaký měl komunistický režim k církvi a k Vatikánu. Pan profesor má svou komunistickou minulost, takže není divu ... Jeho vzor a učitel prof. Antonín Hobza bojoval v roce 1929 proti tehdejšímu konkordátu mezi Vatikánem a Československou republikou podobnými argumenty jako dnes prof. Pavlíček. Dr. Hobza se pak stal v 50. létech poradcem komunistické vlády při vykonstruovaných procesech s církevní hierarchií. Některá jeho doporučení v těchto procesech jsou známá a dobře charakterizují tohoto nepřítele církve ...

Kardinál Miloslav Vlk

Související: Pohádka o znárodněné katedrále
Související: Jak Církev použije majetkové vyrovnání
Související: Papež Benedikt XVI. a naše situace
Video: 04.5.2008 Otázky Václava Moravce (video)
Video: 25.2.2007 Otázky Václava Moravce (video) od 26:30 min

Rady a názory k tématu : Majetkové narovnání křivd církvím